Pustit se břehu a zestárnout s Vltavou

26. listopad 2017
Staří lidé

Od pondělí 27. listopadu se zapojujeme do rozhlasového tematického Týdne stáří. Všechny stanice Českého rozhlasu – každá podle svého – se budou zabývat stářím jako životní etapou i společenským statutem. Nám přísluší věnovat se tématu stáří jako východisku umělecké tvorby, jako kulturnímu fenoménu. Čeká nás něha i naděje, hravost i nadsázka a vyhýbat se nebudeme ani bolesti.

Stáří se nějak projeví takřka ve všech literárních řadách našeho programu. V Eseji nás čekají zamyšlení filozofky a bioložky Heleny Haškovcové nad společenským postavením starých lidí ve společnosti, nad právy pacienta, problematikou umírání a smrti – z přepracovaného vydání knihy Fenomén stáří.

Čtěte takéHelena Haškovcová: Fenomén stáří

Merethe Lindstromová: Ruce už má staré

ruce, stáří, hůl

Povídka norské autorky on-line k poslechu do neděle 3. prosince 2017.

Odpolední povídky předestřou pestrou krajinu literárních děl tak či onak se stářím souvisejících. Norská spisovatelka Merethe Lindstromová například při pohledu na vrásčité ruce svého otce rozehrává příběhy z dětství plné bolesti. Na druhé straně žánrového spektra stojí utopický svět Jana Weisse, autora Domu o tisíci patrech, v povídce Mistr vysokého věku o muži na prahu dvoustých narozenin.

Alena Wagnerová: Půl roku na útěku před smrtí

Deník, diář, zápisník, poznámky, sešit, čas, váza, těžítko, pero

Premiéra experimentální povídky současné české autorky o tom, jak lze také vnímat vlastní stáří. On-line k poslechu do neděle 3. prosince 2017.

Pondělní Současná povídka, kterou uvádíme v premiéře, se stářím inspiruje nejen tematicky, ale také formálně. Spisovatelka Alena Wagnerová dělá probírku životními tématy na konci – uvidím ještě někdy moře? Co tu po mně zůstane? Fragmentární, deníkovou povídku Půl roku na útěku před smrtí teprve před nedávnem vydala Revolver Revue.

Čtěte takéOsudy Richarda Nováka

V Osudech se vrátíme na sklonek první republiky, do protektorátu, do únorových let – skrze vzpomínky na dětství a mládí šestaosmdesátiletého operního pěvce Richarda Nováka. V úterním hudebním bloku ArtCafé bude mít Martin Starý pojednání o americkém kytaristovi Ralphu Townerovi (1940), který je – navzdory svému věku – skutečným hudebním inovátorem. A že umění spojuje generace i žánry a stáří ani mládí nejsou překážkou pro společné zážitky, o tom nás přesvědčí i Ondřej Konrád a jeho setkání se stárnoucími jazzmany ve středečním Večeru na téma.

Celých 101 let věčně mladého hnutí Dada oslavíme improvizovaným kabaretem – naživo v úterní Současné hře. Sobotní rozhlasové jeviště bude patřit penzionovaným mistrům pěvcům – komedii z penzionu pro vysloužilé operní umělce. Hra Kvartet od Ronalda Harwooda je také vzpomínkou na Květu Fialovou, která v rozhlasové inscenaci ztvárnila roli slavné sopranistky Jean, jejíž příchod do domova rozvíří hladinu starých záští.

Květa Fialová

Písecký knihovník a hudebních Milan Vokroj je autorem pozoruhodné a takřka neznámé básnické skladby O dobré naději našeho praděda Matyáše, která je jakýmsi sestupování po spirále času k příběhům dávných předků ve formě pozdně barokní fugy, kterou odvysíláme v Souzvuku. Do osmdesátých let 20. století se vrátíme s literárním pásmem, které poodhalí složitou historii vydávání knihy Všecky krásy světa od Jaroslava Seiferta nebo zákulisí Seifertovy kandidatury na Nobelovu cenu za literaturu, dozvíme se i složité pozadí událostí, které následovaly po udělení této ceny českému básníkovi v říjnu roku 1984. Schůzky s literaturou se jmenují Poslední roky Jaroslava Seiferta.

03225026.jpeg

Mimořádně zajímavou českou prózu plnou vzpomínek na čtyřicátá a padesátá léta v pražských Vršovicích představuje kniha Kosí hnízdo od vršovického pekaře Zdeňka Drozdy, kterou uvedeme v Četbě na pokračování.

Čtěte takéStáří v kontextu společenského vědomí i umění

Zestárnout není umění, umění je to snést

Musí být myšlenka na stárnutí nutně depresivní?

Stáří je stále se vracející téma v mytologii i evropské literatuře. A dalo by se říct, že je to téma „staré jako lidstvo samo“.

V Kontextech se budeme zabývat souvislostmi stáří ve společenském vědomí i v umění. Řadou světových autorů a jejich uměleckých děl (od Shakespeara po Thákura) se inspiruje gerontolog Zdeněk Kalvach. Václav Vokolek zavzpomíná na své staré básnické přátele Emila Juliše a Ivana Diviše. Že svět showbyznysu stáří zapírá, kamufluje a upozaďuje i za cenu přírodě se příčících zákroků a osobních póz – to nám připomene Jan Burian v probírce písniček z posledních 50ti let. Germanista Jan Šícha posluchače provede za pomoci ukázek z quasi-dokumentárního seriálu 2030: Povstání starců německé televize ZDF problematikou stárnutí společnosti, která se rozhodne z ekonomických důvodů vypovědět generační smlouvu.

HUDBA:

V pozdním věku se skladatelé často v myšlenkách vracejí do dětství. To je případ Josefa Suka, Roberta Schumanna a dalších autorů, jejichž tvorbu inspirovanou dětstvím slyšíme v pondělních Pasážích. Čtveřice hudebníků, kteří na pódiích odžili velkou část svých životů.

A životní bilance skladatele, kterému nemoc vzala sluch. To je První smyčcový kvartet Bedřicha Smetany „Z mého života“ v podání Smetanova kvarteta. Soubor ve složení Jiří Novák, Lubomír Kostecký, Milan Škampa a Antonín Kohout ukončil kariéru v roce 1989 po pětačtyřiceti letech intenzivního koncertování. 

V pondělním odpoledním koncertu uslyšíme tři árie, které se ke stáří vážou a jsou doménou velkých basistů: Monolog Kmeta a jeho lamentace nad zničenou vlastí z opery Braniboři v Čechách Bedřicha Smetany. Dále prorocký zpěv Velekněze Zachariáše z Verdiho opery Nabucco a také monolog Krále Filipa z Verdiho Dona Carlose. K této árii měl stárnoucí skladatel zvláštní vztah a s oblibou jí hrál a od klavíru zpíval na svém sídle v Sant Agatě. My nabídneme interpretaci Richarda Nováka, jehož osudy tento týden zařazujeme. Kontrastem k těmto árií bude kvartet Listy důvěrné Leoše Janáčka, který zkomponoval v kmetském věku jako své poslední velké dílo – a přesto není silnější skladby o životní šíle a síle lásky...

V kmetském věku jsou někteří umělci schopni něčeho, co ze zpětného pohledu bere dech. Schopnost udržet se v kondici a s ubývajícími fyzickými silami získat nadhled není dána každému. Ovšem pozdní mistrovství klavíristy Vladimíra Horowitze je skoro zvláštní kapitolou v dějinách interpretačního umění. Mimořádné místo mezi jeho koncerty zaujímá ten v Moskvě, z 20. dubna roku 1986. Ve dvaaosmdesáti letech se vrátil – po šedesáti letech v exilu – do své rodné země a koncert byl nejen dojemný, ale naprosto triumfální. Nahrávka z něj získala cenu Grammy a je dodnes fascinující.  My si snímek připomeneme ve středečním odpoledním koncertu.

Úterní Akademie se zaměří na osobnost Ilji Hurníka v souvislosti s devadesátým pátým výročím jeho narození. V archivním dokumentu, natočeném v roce jeho devadesátin, připomene jeho činnost pedagogikou, popularizační, skladatelskou i literární.

02962022.jpeg

K týdnu stáří se vztahuje rovněž sobotní odpolední koncert dirigenta Herberta Blomstedta, letos devadesátiletého, který v září tohoto roku řídil Dánský národní symfonický orchestr ve skladbách Felixe Mendelssohna Bartholdyho. Zazněla koncertní overtura Hebridy a dvě jeho symfonie inspirované zahraničními cestami: Skotská a Italská.

Odejít ze scény je někdy těžší než se na ní prosadit. Někdo s kariérou skončí, někdo ji donekonečna prodlužuje. Tématem operních Reflexí v sobotu večer jsou pěvci na konci kariéry, role stárnoucích lidí i moudrá rezignace. Hostem pořadu bude legendární operní režisér Otto Schenk.

Umění fugy psal Johann Sebastian Bach na samém sklonku života. Kompozice, která nemá konkrétní obsazení, působí jako „z druhého břehu“. V nedělním pořadu Musica antiqua zazní výběr z tohoto cyklu, kde skladatel ve čtrnácti kontrapunktech neboli fugách sumarizuje různé techniky vícehlasé práce a píše tím jakýsi epitaf barokní hudby. Provedení díla se ujme soubor viol Fretwork.

www.jeziskovavnoucata.cz