Zestárnout není umění, umění je to snést
Stáří je stále se vracející téma v mytologii i evropské literatuře. A dalo by se říct, že je to téma „staré jako lidstvo samo“.
Druhou část poslouchejte v sobotu 2. prosince.
Příspěvky k rozhlasovému vysílání tematizovanému právě seniorskou etapou života, se objeví také ve Víkendové příloze.
Od Cicera k Babičce a zpět se za moudrostí stáří vypraví Eliška Závodná v půlhodinovém pořadu nazvaném Zestárnout není umění, umění je to snést. Také v MeziŘádcích, v rubrice Z Čech až na konec světa a zpět, které jsou obvykle věnovány knižním novinkám, se budeme tentokrát ohlížet.
Ale ne zas tak daleko. Petr Fischer v úvaze „o starých knihách“ předesílá:
„Jak ale spojovat krásu s tak nelibým a často odpudivým procesem, jakým je stárnutí? A je něco takového možného jenom proto, že se stává předmětem krásného psaní?“
Navzdory mírné skepsi, kniha, která autora MeziŘádků zaujala, možnost spojení stárnutí a krásy nabízí: „Musím potvrdit, že něco takového možné je. Je opravdu možné číst popisy rozkladného procesu stárnutí těla a mizení mysli, a přitom zažívat literární krásu. Nečetl jsem jinou knihu, kde by se to povedlo tak jako v novele maďarského spisovatele Pétera Farkase Osm minut.
Kniha vyšla česky před devíti lety v nakladatelství dybbuk; vzpomínám, jak jsem ji bral do ruky s jistou rezervovaností, ale během několika minut jsem spadl do fascinujícího světa neznámého starce a stařeny, kteří prožívají počátek zimy svého života.“
Pustit se břehu a zestárnout s Vltavou
Od pondělí 27. listopadu se zapojujeme do rozhlasového tematického Týdne stáří. Všechny stanice Českého rozhlasu – každá podle svého – se budou zabývat stářím jako životní etapou i společenským statutem. Nám přísluší věnovat se tématu stáří jako východisku umělecké tvorby, jako kulturnímu fenoménu. Čeká nás něha i naděje, hravost i nadsázka a vyhýbat se nebudeme ani bolesti.
De facto nezanikneme nikdy úplně, jakkoliv de iure odejdeme jednou pro vždy
Jaké to je „být starý“, zažije nepochybně každý nejvěrohodněji právě sám na sobě. To je nevyhnutelnost. Musí být ale myšlenka na stárnutí nutně depresivní?
Petr Fischer svoji úvahu otevírá jistému východisku: „Rozklad stáří je děsivý a hrůzný, ale i z této mlhoviny mizení vystupují okamžiky zářivé, které nabízejí, když ne přímo naději, pak jisté radostné uvolnění a smíření. A tak se i rozpadání těla a mysli – které Farkas popisuje občas až technicky čistě, každopádně bez sentimentality – nikoli však bez empatie, jeví jako šance. Jako příležitost stát se součástí hraniční zkušenosti, prožitku přechodu, v němž se sice ztrácíme v podobě, ve které jsme na sebe zvyklí, v němž ale de facto nezanikneme nikdy úplně, jakkoliv de iure odejdeme jednou pro vždy.
A tak je přirozené a přitom nikterak heroické držet se vzdor stárnutí do poslední chvíle jako Farkasův stařec, protože nikdy přesně nevíme, o jaký okamžik bychom vzdáním se mohli přijít. Nezapomenutelně tento ´skrytý imperativ stáří´ zachytila překladatelka a básnířka Bohumila Grögerová, která svůj boj se stářím a s přicházející slepotou vtiskla do působivé sbírky Rukopis. Zdá se to být všechno marnost nad marnost, a přesto se chce bojovat, ještě chvíli vidět, ještě chvíli lidsky být: ´pane prosím/ zastav ten proces/ dodej mi síly´.“
100 let České astronomické společnosti
Kvalitu starých věcí, anebo spolků, potvrzuje ve svém pořadu také Jana Olivová: „Hvězdné nebe a jeho tajemství přitahují zájem už odedávna – před sto lety začala příznivce astronomie u nás spojovat ve svých řadách Česká astronomická společnost. Byla založena 8. prosince 1917. Je dobrovolným sdružením odborných a vědeckých pracovníků v astronomii, amatérských astronomů i zájemců o astronomii z řad širší veřejnosti. Na svých internetových stránkách www.astro.cz pravidelně informuje o aktuálním dění ve vesmíru i v o nových astronomických objevech.“
A jak aktivity ČAS začaly? O tom budou hovořit Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu AV ČR, Petr Heinzel a Jan Vondrák, oba z Astronomického ústavu AV ČR.
Ježíškova vnoučata jsou připravená plnit přání osamělých lidí. Odstartují v pondělí
Kdy už budu moci splnit nějaké přání? S takovým dotazem se k nám často obracejí posluchači Radiožurnálu. Řeč je o projektu Ježíškova vnoučata, který má pomoci osamělým lidem. Každý z vás bude moct potěšit klienty domovů seniorů.
Na závěr týdne věnovaného v rozhlasovém vysílání stáří, v sobotu 2. prosince 2017, si můžete ve Víkendové příloze poslechnout pořad nazvaný Zámecký triptych - část první: Zbiroh. Miroslav Buriánek v něm připomene životní etapu malíře Alfonse Muchy, který už v pokročilém věku právě na Zbirohu namaloval svůj obrazový cyklus Slovanská epopej.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
