Povídky izraelských spisovatelů Etgara Kereta, Šoham Smithové, Miry Magen a Jaakova Šabtaje

O tom, jak ovlivní současná napjatá situace v Izraeli tvorbu tamějších spisovatelů, se můžeme dnes jen dohadovat. Pohledem vydaných překladů z posledních let i několika antologií jako například Mít si s kým promluvit (DharmaGaia, 2000) a Plus mínus (Argo, 2006) se literatura v Izraeli ubírala až doposud stejným směrem jako v dalších zemích s hlubokou kulturní tradicí a živou současností. Přes národní nebo náboženská specifika je i zde její těžiště v obrazu člověka v současném světě a mezilidských vztazích – milostných, rodinných, partnerských.

Mira Magen: Vůně šišek

Izraelská spisovatelka Mira Magen se narodila v ortodoxní židovské rodině. Vystudovala psychologii a sociologii, několik let pracovala jako učitelka, poté byla zaměstnána v izraelské národní agentuře sociálního zabezpečení. Dlouho dobu pracovala také jako zdravotní sestra a svou literární tvorbu zahájila až v 90. letech. Je autorkou řady povídek a několika románů. V roce 2005 za svůj román Skleněný motýl získala Cenu ministerského předsedy. V současnosti žije v Jeruzalémě a přednáší na Hebrejské univerzitě, kde vede kurz tvůrčího psaní.

Etgar Keret: Rubi v zemi za zrcadlem

Etgar Keret se narodil roku 1967 v Tel Avivu rodičům, kteří přežili šoa. Spolu se svou manželkou, herečkou Širou Gefenovou, v Tel Avivu dodnes bydlí. Keretovy knihy dosáhly velkého úspěchu a mnohé z nich se staly bestsellery v Izraeli i zahraničí. U nás vyšel Létající Santini a povídkový soubor Najednou někdo klepe na dveře.

Svým dílem se Keret řadí mezi generaci mladých izraelských spisovatelů, kteří začali působit v polovině 90. let 20. století. Roku 1992 vydal svou první knihu Potrubí, jíž se však téměř nedostalo pozornosti. Až po úspěchu povídky Stesky po Kissingerovi si jí čtenáři všimli a vyšla pak znovu v aktualizovaném vydání.

Keret se stal autorem, kterého mladí izraelští spisovatelé napodobují, jeho styl je však nezaměnitelný. Patří mezi nejpřekládanější autory píšící hebrejsky. O jeho významu svědčí také to, že roku 2010 obdržel francouzský Řád umění a literatury. Od roku 1995 přednáší na katedře filmu na Telavivské univerzitě a na Ben Gurionově univerzitě v Negevu.

Styl Etgara Kereta je často charakterizován jako postmoderní, absurdní a černohumorný. Pracuje se současnými vyjadřovacími klišé, zpochybňuje vyprázdněné symboly a utahuje si z popkultury. Píše jazykem, jakým mluví dnešní obyvatelé západních měst a je pozoruhodné, jak se v něm nacházíme, navzdory předpokládané kulturní i zeměpisné vzdálenosti. Průběh událostí je často u Kereta líčen z pohledu dítěte nebo lidí, kteří se dostali na okraj společnosti.

Jaakov Šabtaj: Odchod

Jaakov Šabtaj (1936–1981) patří ke klasikům moderní izraelské literatury. Jeho dílo zahrnuje romány, divadelní hry, povídky a knihy pro děti. Povídka Odchod je zařazena do výboru Mít si s kým promluvit, který obsahuje jedenáct povídek v překladech studentů hebraistiky na FF UK v Praze.

Etgar Keret: Jenom gram

Ve všech Keretových dílech se shodně odráží protiklady a paradoxy současného Izraele. Jinak tomu není ani v povídce Jenom gram. Její hrdina řeší zapeklitý problém. Aby udělal dojem na půvabnou servírku z kavárny, potřebuje pro ni získat gram marihuany. To ale vzhledem k napjaté zahraniční situaci není v Izraeli vůbec jednoduché. Nezbývá tedy než kontaktovat kamaráda ze střední školy, vyhlášeného huliče Avriho, a kolotoč groteskních situací se začíná roztáčet.

Šoham Smithová: Mít si s kým promluvit

Šoham Smithová (*1966) studovala průmyslový design na Becalelově výtvarné akademii. Věnuje se literární kritice, tvorbě dětské literatury a povídek. Publikuje časopisecky, knižně vyšla sbírka Srdce mi říká, že paměť zrazuje (1996), z níž pochází i příběh Mít si s kým promluvit. Tato povídka je součástí už výše zmíněného stejnojmenného souboru moderních izraelských povídek, které česky vyšly v roce 2000.