Fake news? Píše se o nich i v tóře, rodiče mě prosili, ať to dětem vysvětlím, říká progresivní rabín David Maxa
Rabín má zodpovědnost za výklad, věřící pak za to, jakou cestou se vydá. „Nikomu nemůžu nakázat, jak to má mít v ledničce,“ popisuje rabín David Maxa na příkladu uskladnění potravin podle židovských předpisů podstatu progresivního židovství založeného na akceptování potřeb doby. O své cestě od vážné hudby až ke studiu judaismu mluvil ve Vizitce s Davidem Hamrem.
Jeho tatínek byl operním pěvcem a zpěv mu – když ve dvaceti letech utíkal před transportem – zachránil život. Zpívání se věnovala i maminka, a tak malý David Maxa trávil alespoň jeden večer v týdnu v divadle. Zároveň jej ale zajímaly židovské zvyky a kultura, které se pojily k otcovu židovskému původu. „Doma jsme o tom mluvili jen tak napůl, chodili jsme na nový židovský hřbitov na Olšany a do Pinkasovy synagogy, kde byla jména těch, kteří hrob nemají,“ vzpomíná David Maxa.
Zásah oslavou Pesachu
Nakonec se díky skladateli Alexanderu Goldscheiderovi, s nímž spolupracovala Davidova maminka, dostal na židovskou obec do Prahy, kde mohl být přítomen oslavě židovského svátku Pesach. Okouzlen touto zkušeností se Maxa rozhodl, že bude na husitské teologické fakultě studovat judaismus. Pak už šlo všechno poměrně svižně: studia v Praze, ale i v Německu, Anglii, Americe a Izraeli.
Dnes Maxa působí jako rabín v Židovské obci v Liberci, ve městě, které od dávných dob spojuje německý, český a židovský element. Ostatně jak Maxa připomíná, čtyři předváleční ředitelé místního divadla byli židovského původu. I po válce se liberecké židovské komunitě dařilo, neboť ji posílili věřící, kteří sem doputovali z Podkarpatské Rusi. Ti také do Liberce přinesli jazyk jidiš, což David Maxa vnímá jako žádoucí ukázku střetu různých cest i forem paměti.
Odpovědnost je na bedrech rabína i věřícího
Jedenatřicetiletý Maxa je příznivce takzvaného progresivního směru, který se vyvíjel od konce 18. století. Jeho principem je respektovat dobu a její potřeby, a tak když se kvůli koronaviru nemohla konat setkání v synagoze, Maxa bohoslužby streamoval.
Čtěte také
Ženy a muže vnímá naprosto rovnocenně, k tóře se tak dostanou obě pohlaví. „Pro spoustu lidí je progresivní židovství něco jako židovství light, které se vyhýbá tomu nepříjemnému. Ale to není pravda. Výklad tradice je naopak rabínovou velkou odpovědností, zatímco velkou odpovědností věřícího je vybrat si cestu, po které se pak vydá. Rabín mu může ukázat tenzi mezi tradicí a modernou, ale jak to má mít uspořádané v ledničce? To už si musí rozhodnout sám,“ vysvětluje. V pestrém textu lze podle Maxy najít i leccos o fenoménu, který dnes známe pod pojmem fake news. „Když byl na vzestupu, ale ve škole se o něm ještě tolik nemluvilo, rodiče mě žádali, abych dětem vysvětlil, o co jde.“
Související
-
Tranzitní tábory či story Benjamina Netanjahua. V Izraeli vznikají silné dokumenty, říká hebraistka
O izraelské literatuře, jazyce, hudbě, mýtech i silných dokumentech mluvila ve Vizitce Lenka Bukovská, překladatelka z hebrejštiny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
