W. F. Hermans: Temná komora Damoklova. Kryštof Hádek v roli trafikanta Osewoudta proniká do konspirativního prostředí odboje
Během německé okupace Nizozemska se z trafikanta Henriho Osewoudta stane odbojář. Nebo naopak kolaborant, špion a vrah? Příběh hlavního hrdiny kontroverzního románu Temná komora Damoklova nabízí znepokojivě mnoho možností výkladu jednoho lidského osudu. Kniha slavného nizozemského spisovatele sklidila v roce vydání (1958) bouřlivé ohlasy, do češtiny však byla přeložena až po jednapadesáti letech. V rozhlasové podobě poslouchejte on-line po dobu jednoho měsíce po odvysílání.
Kdybych měl vstoupit do dějin zrovna touhle knihou, to by se mi moc nelíbilo.
Willem Frederik Hermans
Vydání v roce 1958 se neobešlo bez kontroverzí. Román těžil z Hermansových válečných zkušeností, na rozdíl od jiných však přinášel obraz protinacistického odboje bez tehdy obvyklého a čtenáři i kritikou vyžadovaného hrdinského patosu. Ostatně krajně nehrdinský byl už hlavní „hrdina“, bezvýznamný trafikant Henri Osewoudt, jehož nedospělá a bezvousá tvář, malý vzrůst a vysoce posazený hlas v některých rysech připomíná Grassova Oskara z Plechového bubínku.
Čtenář sleduje překvapivě se vyvíjející Henriho život v ilegalitě plný bizarních příhod, krutostí, převleků a útěků, aby byl na konci zaskočen tím, že je odvážný odbojář zadržen Spojenci a souzen jako válečný zločinec a spolupracovník gestapa.
Kde je však pravda? Byl Osewoudt opravdu nebezpečným konfidentem, nebo se stal nevinnou obětí omylu poválečné justice? Je jeho dvojník Dorbeck reálnou postavou, nebo jen jedním z falešných přeludů Osewoudtovy choré mysli? Anebo je celá Osewoudtova kauza jenom důkazem toho, že základní vztah mezi jedincem a společností je pouze sérií vzájemných nedorozumění a neschopností chápat pohnutky a činy bližních? Že i dějiny jsou jenom interpretací a píší je vítězové?
Čtenář ani posluchač se pochopitelně odpovědi nedočká. V Hermansově existencialisticky laděném románu však bezpochyby najde i kousek sebe a svých vlastních pochyb o světě a naší racionalistické civilizaci. Pro ty, kdo by tohle snad vnímali jako filozofickou veteš, bude Temná komora Damoklova zase poutavým válečným thrillerem se spoustou bizarních postav, jehož napínavý příběh rozčeří rozhlasové vlny příbojem hlasů a zvuků.
Ponořil jsem se tedy do tohoto románu, nejprve s obavami z jeho rozsahu pěti set stran, pak udiven faktem, že jsem jej přečetl jedním dechem. Poněvadž ten román je zároveň thrillerem, sledem napínavých dějů. Události (které se odehrávají za války a rok po ní) jsou popisovány velmi exaktně a suše, podrobně, ale rychle, jsou strašlivě skutečné, a přesto na hranici pravděpodobného. Tato estetika mě uchvátila; román posedlý skutečností, a současně fascinovaný nepravděpodobným a podivným.
Milan Kundera, doslov českého vydání románu Temná komora Damoklova
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
