Bezruč?! Jan Balabán a Ivan Motýl představují básníka v adaptaci divadelní inscenace
Kdo byl Petr Bezruč? Jaký byl Petr Bezruč? Byl vůbec Petr Bezruč? Na tyhle otázky hledali v roce 2009 odpověď prozaik Jan Balabán a básník Ivan Motýl, dramaturgyně Marta Ljubková a režisér Martin Františák v Divadle Petra Bezruče. Výsledkem byla pozoruhodná divadelní inscenace s názvem Bezruč?!. Poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Hlavním hrdinou je Vladimír Vašek – tak znělo občanské jméno autora slavné básnické sbírky Slezské písně. Autoři na něj pohlížejí bez jakýchkoli iluzí: „Nenápadný, trochu zbabělý, trochu šosácký poštovní úředník, který přijíždí z Brna sloužit do Frýdku.“
Láska ke krásné hospodské Marii a duch zbídačeného kraje probudí Vaškovo alter ego, „opilého gajdoše“, Petra Bezruče. Příliv invence a tvůrčí odvahy však netrvá dlouho. V dalších epizodách se přes autora Slezských písní valí dějiny a nemilosrdně odhalují jeho slabost a omylnost. Jeho někdejší verše se stávají legendou (později i emblémem komunistické propagandy), on sám však jen dlouze a nedůstojně autorsky vyhasíná.
Při psaní hry Bezruč?! se sešli dva blízcí přátelé, publicista a básník Ivan Motýl a spisovatel Jan Balabán. Zatímco Jan Balabán vytvořil dramatickou linku představení, Ivan Motýl pracoval s dobovými reáliemi. Podstatná část divadelního textu obsahuje poezii Petra Bezruče. Kromě několika básní, které zazní v celé délce, jsou slavné i méně známé verše zpracovány i v některých dialozích.
Inscenace měla v Divadle Petra Bezruče premiéru v roce 2009 a nedlouho poté byla natočena i v rozhlasové verzi. Má podobu svébytného kabaretu, v němž jsou jednotlivé scény ze života titulního hrdiny rytmizovány syrovou muzikou příležitostné kapely Magdon.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Když máma spala. Strhující autobiografický deník patnáctileté Beatrice Landovské
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
-
Jakob Wassermann: Kryštof Kolumbus – Don Quijote oceánu
-
Josef Uher: Albína. O křehkém přechodu mezi dětstvím a dospíváním na venkově počátku 20. století
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
