Šakal z Polabí

5. duben 2006

Šakal pobíhající úrodným Polabím způsobil mezi zoology pozdvižení. Byl to opravdu šakal, nebo jenom nějaký polabský oříšek, tázali se mezi sebou? Otepluje se Česká republika, anebo se pole vydaná napospas neviditelné ruce místního zemědělce stávají stepí, jakou by nám i snědí Kazaši mohli závidět? Ať tak či onak, pravdou je, že šakali se opět šíří Evropou.

A nejsou jedinými imigranty v naší přírodě. Hrabě Colloredo-Mansfeld vypustil do dobříšských rybníků už v roce 1905 několik párů ondater, které se úspěšně začaly množit a osídlovat střední Evropu. V roce 1927 již dosáhly Mnichova na jihozápadě a Wroclawi na severovýchodě.

Tuhá padesátá léta nám zase kromě stalinismu přinesla nenápadné zvíře původem z jihozápadní Asie - psíka mývalovitého. Ten obsadil skoro celou republiku. Jen nejvyšším horám se - stejně jako čečenská mafie - vyhýbá. Všežravá žíhaná šelmička v mysliveckém folklóru proslula zejména tím, že tvrdě pracujícím dřevorubcům požírá zasloužené svačiny.

Z Německa se k nám dnes šíří také jeho příbuzný - americký mýval. Je to na první pohled milé a sympatické zvíře, ale nebojí se lidí a má obratné, citlivé tlapičky kapesního zloděje. V Americe se o mývalech vyprávějí celé legendy - je schopný vám nepozorovaně vybrat ledničku a ještě za sebou zavřít domovní dveře. Životaschopná populace mývala se teď zabydluje na střední Moravě a možná je jen otázkou času, kdy se stanou zlodějským postrachem příměstských čtvrtí.

A pak tu je zarputilý americký norek neboli mink. Pochází snad z křivoklátských farem, odkud byl buď osvobozen "ochránci zvířat", nebo někdy v polovině 90. let vypuštěn samotnými majiteli z krachujících zvířecích farem. Nejprve vyhubil vzácné užovky podél berounských břehů, pak se vrhl na jednu z posledních velkých populací raka kamenáče na Brdech. Jako Čapkův mlok pronikl do jižních a východních Čech a v posledních letech jej můžeme po ránu potkat třeba na pražské Štvanici. Nebojí se proběhnout rybáři mezi nohama nebo před jeho zrakem vytahovat ryby z košíku.

Co se to vlastně děje? Převálcovali lumpové z Wall Streetu naši ekonomiku a teď se nám snaží kromě amerického brouka vnutit i amerického norka a mývala? Můžeme se nějak bránit této zoologické globalizaci, anebo budeme trpně přihlížet až dravé americké veverky vyhubí naše milé zrzečky, jako se to stalo v Anglii? Migrace zvířat je méně znepokojivá než doba ledová, ale je nepříjemná. Ukazuje se, že globalizace neprobíhá jen v samoobsluze, ale také v lese za městem. Jen aby ten budoucí svět nebyl pěkná nuda, až budeme všude na světě jíst stejná jídla, kupovat stejné zboží, a dokonce žít ve stejné přírodě.

autor: Václav Cílek
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová