Roman Szpuk: Klika byla vysoko. Koláž z haiku, básní a zápisků šumavského básníka a meteorologa

Básník, meteorolog a tulák Roman Szpuk pracoval mimo jiné jako noční hlídač kravínů, lesní dělník a strážce CHKO Šumava. V současné době působí na meteorologické stanici Churáňov. Žije v intenzivním sepětí s přírodou a psaním. Spí venku za každého počasí, prochází nočním lesem, svítáním a soumrakem, prosí v modlitbě za svoje přátele a známé a stále zapisuje do notýsků útržky svých zážitků. Ze světa lidí, který ho zraňuje a v němž on zraňuje jiné, utíká do samoty netknuté přírody pod širé nebe.

Čtěte také

Jsem jako dítě, nic neočekávám. Aleš Palán přichází s novou knihou rozhovorů se samotáři, tentokrát z Čech a Moravy

„Raději zešílet v divočině,“ to je Szpukova filozofie, kterou Aleš Palán zvolil pro titul své knihy o šumavských samotářích, knize rozhovorů s poustevníky, podivíny, lidmi přebývajícími dlouhodobě mimo civilizaci. Svérázný básník Roman Szpuk v ní o tvorbě svých kratičkých haiku říká: „Prožitek přítomného okamžiku je mi nadevšecko. Člověk musí zapomenout. Nesnít o budoucnosti a nevzpomínat. Být v přítomném okamžiku bez vlastních myšlenek, pozorně se dívat, být pozorovatelem slov, grimas, dějů, souběhu dějů… Po obloze letí pták, zpoza rohu vyjede auto, střetnou se stíny, změní se barvy… Je neuvěřitelné, co člověk vidí. Děj to není, jen zášlehy. Jdu krajinou a dívám se na ni. Jdu městem a vidím tváře, slyším rozhovory. Dívám se a za chůze zapisuji.“

Roman Szpuk|foto:Filip Černý, Český rozhlas

Řádky jeho textů proznívají kapky klavíru a hedvábné nitě violoncella ve skladbě Arvo Pärta Zrcadlo v zrcadle, Cavatina z Beethovenova kvartetu B-dur, Bach na kytaru i hudba skupiny Deep Purple.