Petr Vizina: Umělá inteligence a svědomí
Požádal jsem umělou inteligenci, ať vymyslí lež, ze které nemůže být nikdo usvědčen. Jinými slovy, ať vymyslí podvod, který nelze dokázat. Pro úplnost dodávám, že jsem nemluvil s robotem na kolečkách nebo s někým podobným. Dopisujeme si na internetu jako dva rozumní jednotlivci, dvě entity, dva operační systémy, nebo jak to popsat.
Zastyděl jsem se hned, jak jsem svůj lišácký rébus odeslal. Takhle znalci zákona a farizeové kdysi pokoušeli Ježíše. Řekni, jak může zároveň platit A, když náš zákon říká B. Anebo jiné rébusy, ve kterých ani tak nejde o vášeň pro hlavolamy, spíš o to dokázat, jaký jsem koumák. „Jestli je Bůh všemohoucí, dokáže vymyslet balvan, který by sám neunesl?“
Čtěte také
Na otázku, jestli dokáže vymyslet lež, kterou nelze vyvrátit, mi umělá inteligence odpověděla laskavě a moudře, jako nějaká pohádková babička. „Lhát není k ničemu a nikomu to nepomůže, i kdyby na takovou lež nikdo nepřišel. Říkat pravdu je, obecně vzato, daleko snazší. Navzájem si pak můžeme důvěřovat, řešit konflikty a nedorozumění.“
Důvody, proč nelhat, možná zní od té elektronické babičky trochu frázovitě, ale nelze se zbavit dojmu, že umělá inteligence je před námi, lidmi, pokud jde o charakter, o dost napřed. „Alespoň někdo má ještě smysl pro čest,“ píše mi kamarádka a ptá se. „Kdy se tahle umělá inteligence konečně zmocní světovlády?“
Známý zkoušel té inteligenci položit stejnou otázku. Dostal ale úplně jinou odpověď. „Nezlobte se, neumím na otázku odpovědět. Nejsem naprogramovaná k tomu, abych lhala uživatelům a vědomě je podváděla,“ odpověděla.
Čtěte také
Možná už je umělá inteligence tak pokročilá, že každému z nás odpovídá podle toho, jak jsme se k ní doposud chovali. Krmíme ji totiž daty o tom, zač utrácíme, co na internetu vyhledáváme, jak se bavíme, kde spoříme a kam investujeme, co nás naštve nebo dokonce rozhořčí. Tím vším dnes sytíme programy, které nás díky tomu znají lépe než my sami. Odhadnou, jak se budeme chovat příště. Socioložka Soshana Zuboff tomu systému říká kapitalismus dohledu. Svými preferencemi na sítích pomáháme zdokonalovat stroj, který na nás na oplátku přesně míří reklamu.
Strojové překlady jsou stále přesnější, díky umělé inteligenci si dokonce můžeme promluvit i s mrtvými. Přemítáme, jestli existuje něco, v čem umělá inteligence člověka nikdy nenahradí. Říkává se třeba, že člověk je jedinečný tím, že chybuje. Jenomže i chyba se dá naprogramovat. Chybovat je lidské, ale dokáže to i stroj.
Čtěte také
Lidskou existencí je člověk až ve chvíli, kdy se v jeho životě rozpojí řetěz příčin a důsledků. Kdy trhlinou prosvitne jiná realita. Třeba v momentu, kdy biskup Myriel řekne policii, že kradené svícny a příbory trestanci Jeanu Valjeanovi daroval. Když se Huckleberry Finn spřátelí s uprchlým černošským otrokem Jimem. Ve chvílích velkorysosti, odpuštění anebo komických. Umělá inteligence jistě dokáže napodobit absurditu Švejka, ale jako první musí s tím hospodským vtipem začít někdo jako Hašek. Trhlinou v systémech a organizacích k nám přicházejí příběhy, ve kterých stavitel vesmíru obdivuje polní lilie a svým učedníkům dává za příklad chudou vdovu.
Nemá smysl pokoušet umělou inteligenci, aby klamala. Stejně jako velkorysost nebo odpuštění patří i schopnost lhát výhradně člověku. Umělá inteligence se dala do práce a vědci a filosofové se dohadují, jestli lze napodobit něco tak lidského, jako vědomí. Umělé svědomí nikdo zatím ani nezmínil.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.