Petr Šourek: Mokrý poldr

Ještě nedávno jsem tudy chodil suchou nohou. Suchý poldr postavili komunisti. Potok – jak bylo jejich betonovým zvykem – kanalizovali. Tvárnicové břehy rozrušily až v nultých letech eurobagry. Vyhloubily meandry podobné těm, které vymele voda, vyztužené kameny, které k tomu voda nepotřebuje.

Čtěte také

Petr Šourek: Zrcadlová bakterie

Letos přitáhli bobři a ze suchého poldru je rázem poldr mokrý. Euromeandry zmizely pod vodou. V těsné spolupráci s mikrotenem se bláto zachytilo do větví pokácených dřevin a pár pneumatik k tomu pak uskutečnilo bobrospodářský záměr. Vzniká močál pro 21. století.

Voda se rozlévá a zatápí donedávna pochozí pěšiny. Bažinu obcházím stále větším obloukem. A se stále větším respektem k bobrům. Takhle vypadá záchyt vody v krajině, říkám si.

Podél cesty se schlíple třepotá pruhovaná páska elektrického ohradníku. Vymezuje pastvinu. Na suchém poldru se implementuje další fáze spásacího projektu. Vozí sem krávy. Náklaďákem implantovaní, mobilními ohradníky limitovaní přežvýkavci realizují udržitelné spásání veřejného pažitu.

Čtěte také

Petr Šourek: Aerosardinky

Nikým neplacení hlodavci porazili pár stromků do potoka a krávy stály po holeně ve vodě. Dvě z nich měly rohy. S odrazem ve vodní hladině připomínaly čtyři vodní buvoly.

Pastva pro zlepšení stavu přírody a krajiny nás nepřijde levně. Za extenzivní spasení jednoho hektaru dostane ekopastevec od státu 32 tisíc Kč, za intenzivní vypasení jednoho hektaru, kterým obnovuje pastvinu, dokonce 35 tisíc korun. Na podmáčených pozemcích si pastevci mohou taxu zvýšit o 15 až 40 procent podle toho, jak nepřístupný terén spásají. To se pak vyplatí poslat krávy do rákosí a lifrovat je do bláta třeba náklaďákem.

Ekodekorativní krávy se pasou ve dne, všem na očích, za peníze nás všech. Bobr pracuje v noci, zdarma, bez razítka a bez dotace, jen aby si rozšířil teritorium. Jal jsem se počítat, na kolik by nás bobří práce vyšly.

Čtěte také

Petr Šourek: Chytrý kluk

Počítejte se mnou. Podle sazebníku Ministerstva životního prostředí stát přispívá na „obnovu a tvorbu tůní ručně, včetně ručního odstraňování vegetace“ 2080 korunami na metr čtvereční. Na vybagrovanou tůni by ministerstvo dalo jen 330 korun na metr čtvereční, bobr však pracuje výhradně ručně, jakož i zubně. Nakrokoval jsem poldr a bobři zamokřili zhruba kilometr dlouhý pás, široký od 50 do 200 metrů. Pro jednoduchost počítejme sto metrů šířky krát 1000. To máme 100 tisíc metrů čtverečních za 2080 korun na metr čtverečních a bobři mají v kapse 208 milionů.

Kdyby měli kapsu. Bobři ji nemají. Ani razítko, IČO ani bobříčo. Noční hlodavci sledují pouze svůj vlastní zájem. Jejich dílo – bažina s polámanými stromy, které hynou po pás ve vodě, není námět pro nedělní malíře ani dětské omalovánky.

Bobři se podobají stavitelům černých staveb. Budují slumy nevyčíslitelné hodnoty, noční, černé přehrady – jenom aby bydleli. 

Čtěte také

Petr Šourek: Dilema jeskyně Lascaux

Černá stavba se turecky řekne gecekondu – doslova stavba noci. Označuje se tak divoká zástavba tureckých velkoměst. Vzniká na ilegálně okupovaných pozemcích. Záborníci ve slepených ubikacích bydlí, zatímco je pořád staví. O kolaudaci nemůže být řeč, leda tak o amnestii pro černé stavby.

Podle islámu patří noc ke dni, který přijde po ní. Gecekondu je provizorní jako Šahrazádino vyprávění – tisíc nocí bez záruky, bez papíru. Z těch nocí vzejdou děti a teprve po nich dostane matka amnestii. Až děti a vnuci nočních záborníků dostanou možnost své příbytky legalizovat.

Gecekondu v turečtině dávno neoznačuje jen slumy obývané venkovskou náplavou, válečnými uprchlíky a ilegály všeho druhu. Je to dnes označení pro celý sektor ekonomiky a života vůbec.

Močál|foto:Petr Šourek

Regulace všechno zdražuje. Jistota je drahá. Bezpečnost je bezedná díra. Nakonec se provizorium stane nutností. V domech postavených v noci se bydlí i za dne. Ekonomika – černá nebo šedá – je obživa nejenom pro ilegály. Pracuje pro všechny.

Jsme děti noci. Naše dny se neobejdou bez noční práce. Líbí se mi, když krávy spásají nivu, ale nemohu se ubránit dojmu, že je to jaksi dekorativní a neudržitelně drahé. Bobři mi konvenují víc, zejména proto, že vodu nezadržují pro nás, ale pro sebe.