Petr Šourek: Chytrý kluk

„Škola je nuda,“ opáčil bez váhání. Takovou odpověď bych čekal nejdřív před vánocemi. Začal jsem pátrat, co entropii školní docházky urychlilo. Ukázalo se, že hlavní problém spočívá v tom, že ve škole probíhá výuka, a to celé dopoledne.

Čtěte také

Petr Šourek: Dilema jeskyně Lascaux

„Je to ztráta času,“ vyhodnotil efektivitu vzdělávacího procesu malý ekonom.

„A co přestávky tě nebaví?“ zkusil jsem to z druhé strany. Nás přestávky ve škole bavily. Dost jsme se rvali. I když opatrně. Množství natržených svetrů nesmělo překročit hranici, která aktivuje mámy, a nejhorší trigger represivního aparátu byly rozbité brýle, taky mám na svědomí jen jedny za 8 let! Dnes se děti ve škole asi tolik nervou nebo nevím, ale mladý muž otráveně zavrtěl hlavou: Nene, kvůli přestávkám se do školy chodit nevyplatí.

„A co se učíte?“ neztrácel jsem naději. Konečně správná otázka! Čerstvý školák mi podrobně popsal, jak se učí rozpoznávat vzorce, že je expertem na písmeno M, pozná velké i malé. Odliší kód od šumu.

Čtěte také

Zbyněk Černík: O umělé inteligenci

„No vidíš, učíš se to, co umělá inteligence!“ pravil jsem. Zapůsobilo to na něj. Úspěch mě strhl k šílenému prohlášení:  „Pokud chceš umět to, co umělá inteligence, musíš chodit do školy.“ Je to pravda, jen dosti nepříjemná. Pohyboval jsem se na tenkém ledě, nicméně jakmile jsem si vzal do úst umělou inteligenci, visel mi na rtech. Umělá inteligence patří mezi věci, co se nesmí nosit do školy, a ty jsou v životě nejdůležitější. Nakonec i on chce být velký. Plánuje koupit motorku. Brzo bude mít narozeniny a počítá se slušným příjmem. Když dostane 2000… škoda, že narozeniny jsou jen jednou ročně, jinak by měl na motorku našetřeno dávno. Řídit traktůrek už umí.

„Naučíš se číst a psát...,“ pokračoval jsem. Koukal na mě podezřívavě. Mluvil jsem jako paní učitelka. Změnil jsem směr: „A pošleš kamarádovi tajnej vzkaz, kterej nikdo neuslyší – ani paní učitelka.“

Čtěte také

Jan Němec: Mé relé je skvělé

„To je dobrý,“ uznal, „ale do školy mě teď chodit neba.“

„A plánuješ se naučit číst?“

„Jo.“

„A kdy to plánuješ?“

„Teď, ale mimo školu,“ odpověděl.

Zůstal jsem s otevřenou pusou. Kdo mu to řekl? Odkud to ví?   

Ještě jeho prarodičům školy něco přinesly. Ale od té doby návratnost formálního vzdělání trvale klesá. Už dlouho chodíme do školy moc dlouho. Na doktorátech zůstávají lidé, kteří nevědí, co se sebou. Trend začal v jižní Evropě, v Itálii, kde se tím řešila nezaměstnanost mladých. Stát je nechal studovat nazdařbůh. Jevilo se to lepší než podpora v nezaměstnanosti, ale bylo jen na oko a pro vládu.

Čtěte také

Petr Beneš: Rozhovor s umělou inteligencí

Dnes je hodnota školy záporná. Což je v přímém rozporu se vzdělávací mantrou, kterou slyšíme dnes a denně ze všech stran. Všechny problémy světa se mají vyřešit vzděláváním. Všichni vzdělávají: děti, mládež, dospělé, seniory… Všichni se školí, chodí do škol, absolvují školy, získávají diplomy a certifikáty. Ale maximálně si tak udrží místo, které mají, a dostanou naději na lepší peníze, které – nezlobte se, že mluvím krutou řečí čísel – nikdy nedostanou. Jejich společenské postavení se nezlepší, naopak zabijí spoustu času.

A co se ve školách učí? Dnešní školství mi nejvíc ze všeho připomíná program alergické desensibilizace. Dětem se v zimním období naordinovaly pyly, na které byly alergické. Předpokládaný efekt se nedostavil, citlivost na alergen neklesala, děti byly alergické dál. Jediný výsledek byl, že měly alergii celý rok. V létě z pylů, v zimě z lahviček.

Čtěte také

Petr Vizina: Nestore, pojď se šábnout

Proto jsem zůstal paf z mladého muže, který všechno pochopil už v září prvního roku své školní docházky. Ano, chce se naučit číst a psát, ale mimo školu. Chce se naučit všechno hned a teď, aby nezůstal pozadu za umělou inteligencí.

Jeho inteligence mě nadchla. Je génius? Ne nutně. Spíš dítě své doby. Spousty chytrých starších kluků už zaškrtlo stejný opt-out ze systému formálního vzdělání. Ti kluci prostě jen vidí, co se děje.

Vím, že to ten mladý muž dá. Koupí si motorku a vyrazí se do světa, aby se naučil to, na co škola dnes už není. Nezakrní. Vyroste.