Impérium (ne)možných světů. Fantastika, dystopie i climate fiction v literatuře
Příběhy z blízké i vzdálené budoucnosti, alternativní historie či paralelní světy vyjadřují a dále formují naše představy, naděje, obavy a stereotypy.
Vypovídají o věcech, které si tak úplně nedokážeme nebo nechceme připustit, naznačují možný vývoj a nástrahy, které se skrývají po cestě. Osvobozují nás z pout přítomnosti a zákonů našeho světa, umožňují popustit uzdu fantazii. Baví svou neotřelostí a současně jako myšlenkové experimenty ponoukají k domýšlení do důsledků. Zrcadlí naši realitu, pojmenovávají bolavá místa a inspirují k hledání řešení.
Zásadní díla světové sci-fi představuje Tereza Dědinová, filoložka, literární vědkyně, autorka knihy Po divné krajině: charakteristika a vnitřní členění fantastické literatury působící na Ústavu české literatury FF MU v Brně.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Ladislav Fuks: Spalovač mrtvol. „Jediné, co v životě je jisté, je smrt“
-
Jennifer Lynchová: Tajný deník Laury Palmerové. Hodná holka podává šokující obraz destrukce
-
Jan a Lenka Procházkovi: Ucho. Hra o strachu a smíření podle slavného trezorového filmu z roku 1969
-
Shocking Comfort, Neuvěřitelné historie a další povídky francouzského humoristy Alphonse Allaise
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
