Fascinuje mě představa reality, kterou tvoří interakce, říká David Mitchell, autor Atlasu mraků
David Mitchell je romanopisec, scénárista, autor povídek, operních libret i překladatel. Během 26. ročníku festivalu Svět knihy Praha s ním vedla rozhovor Anna Luňáková.
Nakladatelství LEDA připravuje na listopad letošního roku vydání nejnovějšího Mitchellova románu Utopia Avenue. Kniha vychází v českém překladu Petry Martínkové. „Tento román se líbí mojí mámě – a dokonce i mému tátovi,“ říká David Mitchell o knize, kterou napsal v době pandemie. Během rozhovoru se dostává i hlouběji do minulosti a vzpomíná na dobu svého mládí, kdy si během pobytu v Japonsku uvědomil, co bude muset udělat, aby se opravdu stal spisovatelem.
Rád sbírám sny jiných lidí.
Mitchellův první román Hybatelé vyšel v roce 1999. Dnes má David Mitchell na kontě devět knih. Jednu z nich si ale bude možné přečíst až v roce 2114, do té doby bude rukopis uzamčen v knihovně v Norsku. Toto dílo totiž vzniklo jako součást projektu Future Library, za kterým stojí umělkyně Katie Paterson. David Mitchell vysvětluje, co pro něj účast na tomto projektu znamená: „Je to určitá deklarace mojí víry, že za sto let bude existovat Norsko, knihy, knihovny, čtenáři, civilizace – že jako druh zvládneme všechny výzvy, které teď krystalicky vidíme, včetně klimatické krize. Věřím, že máme budoucnost.”
V interakci se cítím živý a skutečnější.
Pro Mitchellovou tvorbu je typické propojování postav a míst napříč jeho knihami. Jednotlivé příběhy se proplétají v jedno rozlehlé autorské univerzum. Mitchell během rozhovoru přichází s metaforou, kterou charakterizuje roli autora: „Jsem v podstatě řemeslník vymýšlející příběhy. Materiál, který používám ke své práci, jsou slovesa, přídavná jména, podstatná jména, věty, metafory, přirovnání, postavy, obsah a síly, které táhnou slova k sobě.”
Čtěte také
Vedle toho přidává i kritickou reflexi vzniku a šíření nejrůznějších typů příběhu ve společnosti. „Měli bychom přemýšlet o účelu příběhu. Ptát se, zda s námi má manipulovat, nebo ne. Rádi je vyprávíme, rádi totiž skrze příběhy interpretujeme fakta. Žijeme na masivním tržišti příběhů. Příběhy jsou vozidla smyslu,” říká britský spisovatel a dodává, že bychom se měli ptát, kdo a proč příběhy, které k nám přicházejí, vypráví.
Text: Tereza Lišková
Mistr zvuku: Petr Váně
Dabing: Justin Svoboda
Související
-
Angličtí autoři neustále někoho citují. Je dobré to poznat, říká překladatelka Petra Diestlerová
Jako dítě ji nebavila ani rytmika, ani výtvarka, zato v němčině se cítila jako doma. Dnes patří Petra Diestlerová mezi renomované překladatelky.
-
Detaily každodenního života alžbětinské doby mě fascinovaly, říká anglista Martin Hilský
Po temnotách doufám ve světlo. Tak znělo osobní heslo královny Alžběty I., jejíž době věnoval přední český anglista Martin Hilský posledních deset let života.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
