Fascinuje mě představa reality, kterou tvoří interakce, říká David Mitchell, autor Atlasu mraků
David Mitchell je romanopisec, scénárista, autor povídek, operních libret i překladatel. Během 26. ročníku festivalu Svět knihy Praha s ním vedla rozhovor Anna Luňáková.
Nakladatelství LEDA připravuje na listopad letošního roku vydání nejnovějšího Mitchellova románu Utopia Avenue. Kniha vychází v českém překladu Petry Martínkové. „Tento román se líbí mojí mámě – a dokonce i mému tátovi,“ říká David Mitchell o knize, kterou napsal v době pandemie. Během rozhovoru se dostává i hlouběji do minulosti a vzpomíná na dobu svého mládí, kdy si během pobytu v Japonsku uvědomil, co bude muset udělat, aby se opravdu stal spisovatelem.
Rád sbírám sny jiných lidí.
Mitchellův první román Hybatelé vyšel v roce 1999. Dnes má David Mitchell na kontě devět knih. Jednu z nich si ale bude možné přečíst až v roce 2114, do té doby bude rukopis uzamčen v knihovně v Norsku. Toto dílo totiž vzniklo jako součást projektu Future Library, za kterým stojí umělkyně Katie Paterson. David Mitchell vysvětluje, co pro něj účast na tomto projektu znamená: „Je to určitá deklarace mojí víry, že za sto let bude existovat Norsko, knihy, knihovny, čtenáři, civilizace – že jako druh zvládneme všechny výzvy, které teď krystalicky vidíme, včetně klimatické krize. Věřím, že máme budoucnost.”
V interakci se cítím živý a skutečnější.
Pro Mitchellovou tvorbu je typické propojování postav a míst napříč jeho knihami. Jednotlivé příběhy se proplétají v jedno rozlehlé autorské univerzum. Mitchell během rozhovoru přichází s metaforou, kterou charakterizuje roli autora: „Jsem v podstatě řemeslník vymýšlející příběhy. Materiál, který používám ke své práci, jsou slovesa, přídavná jména, podstatná jména, věty, metafory, přirovnání, postavy, obsah a síly, které táhnou slova k sobě.”
Čtěte také
Vedle toho přidává i kritickou reflexi vzniku a šíření nejrůznějších typů příběhu ve společnosti. „Měli bychom přemýšlet o účelu příběhu. Ptát se, zda s námi má manipulovat, nebo ne. Rádi je vyprávíme, rádi totiž skrze příběhy interpretujeme fakta. Žijeme na masivním tržišti příběhů. Příběhy jsou vozidla smyslu,” říká britský spisovatel a dodává, že bychom se měli ptát, kdo a proč příběhy, které k nám přicházejí, vypráví.
Text: Tereza Lišková
Mistr zvuku: Petr Váně
Dabing: Justin Svoboda
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Venuše v kožichu. Trýzeň a ponížení jako nejvyšší důkaz lásky v erotickém románu Sacher-Masocha
-
Alexandre Dumas ml.: Dáma s kaméliemi. Příběh o tragické lásce pařížské kurtizány
-
Jiří Vaněk: Já, mé druhé já a já a. Sonda do duší současných třicátníků a jejich vztahů nevztahů
-
Jane Austenová: Rozum a cit. Příběh o osudových láskách, nadějích i milostných zklamáních
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
