Detaily každodenního života alžbětinské doby mě fascinovaly. Poznáme přes ně i to, že dnes žijeme v lepší civilizaci, říká anglista Martin Hilský
Po temnotách doufám ve světlo. Tak znělo osobní heslo královny Alžběty I., jejíž době věnoval přední český anglista Martin Hilský posledních deset let života. Kniha Shakespearova Anglie: Portrét doby vyšla loni na podzim. Na Tři krále, tedy v den, kdy podle pohanské tradice začíná právě vláda světla, s ním ve Vizitce mluvila Markéta Kaňková.
Celý profesní život se anglista Martin Hilský věnuje překladům díla Williama Shakespeara, kompletní soubor vydal v roce 2011. Posledních deset let pak pracoval na knize Shakespearova Anglie. Místo v ní má politika, věda, umění, řemesla, zvyky a také imaginace a myšlení lidí, kteří – stejně jako Shakespeare – žili v době vlády královny Alžběty I. (1533 – 1603). Tento celostní text si prý sám řekl o čas i tvar. „Doba, o které jsem chtěl psát, byla chaotická. Pak jsem si ale uvědomil, že kdybych architekturu knihy zrušil, nebyla by ke čtení. Postupně se tak rodila její struktura: lidé a společnost, každodenní život, mentalita, imaginace a řeč. Celá kniha je o lidech, podobně jako Shakespearův zalidněný svět.“
Zatím nejobjemnější a nejdetailnější text na téma alžbětinské doby čítá 768 stran. Čtenář se v něm dozví například i to, jak vypadal nočník královny Alžběty, jak to dopadlo s prvním splachovacím záchodem anebo jak časté bylo domácí násilí. „Detaily každodenního života mě fascinovaly, já jim věřím. Přes detail poznáte hodně věcí velmi rychle. A také si na nich uvědomíte, že v mnoha ohledech dnes žijeme v lepší civilizaci,“ podotýká profesor Hilský.
Anglická reformace je úžasné drama
Během psaní knihy nedohledával jen fakta, ale hledal také sám sebe. A žasnul nad nově nabytými poznatky. Do celistvého tvaru si například utřídil znalosti spojené s anglickou reformací, tedy s obdobím, kdy Anglie v 16. století přestala uznávat autoritu římskokatolické církve. „Jakmile o reformaci přemýšlíte v příčinných souvislostech, vyjeví se vám jinak. Je to úžasný příběh, který jsem chtěl vyprávět jako drama, jež Shakespeare nikdy nenapsal. V jeho díle najdeme skoro všechno, ale téma reformace chybí.“ Nejde podle něj přitom jen o politickou a náboženskou reformaci, ale i o běžný život, o svátky, trávení času. „Chtěl jsem do toho jít bez předsudků a pokusit se o náhled, který dá každé straně, co jí patří, a zároveň podchytí paradoxy doby.“
S reformací úzce souvisí obecnější téma, které Hilského při přípravě knihy fascinovalo, a tím je právě mentalita: čemu se lidé smáli a čemu se naopak smát nesměli, jak vypadala katolická a jak evangelická slza. A také zásadní problém tehdejší populace: co se s člověkem stane po smrti? „Poznat mentalitu lidí je dobré i dnes, člověk se tak třeba dost seznámí i s aktuální Anglií.“ Právě brexit byl jedním z dalších témat Vizitky, Hilský v ní ale mluvil také například o svém vztahu k Shakespearově komedii Večer tříkrálový, o lásce k hudbě anebo o krásách a komplikacích překladu blankversu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
