Frajeřina ze dřeva. O svérázném řemeslném stylu podstávkových domů

Před roubenou stěnou vidíme zdobené dřevěné sloupy spojené dřevěným zdobeným obloukovým překladem či jen rovným trámem. Podstávková „ozdoba“ nesla horní patro. „Tak si myslím, že chytrý a šikovný tesař si tu podstávku vymyslel, aby dům byl krásný a líbil se. A to, že nese patro? To lze i jiným způsobem. Zkrátka postavil frajerské domy,“ sděluje své dojmy jeden z obyvatel Janě Davidové-Kracíkové, autorce pořadu.

Kraj podstávkových domů

Podstávkové domy jsou typické pro architekturu v trojmezí Česka, Německa a Polska, historicky na území Horní Lužice. Styl začal vznikat od 13. století, ale převážná část do dnešní doby dochovaných staveb byla postavena na konci 18. a v 19. století. V Čechách jich nejvíce uvidíme na severu Českolipska a Děčínska. „Pro zdejší kraj jsou typické dlouhé údolní lánové vesnice často s mnoha desítkami usedlostí, převážně roubených i hrázděných, které řadíme mezi podstávkové domy. Jde převážně o patrové stavby,“ vysvětluje architekt Tomáš Efler u jednoho z nich v obci Valkeřice. 

Podstávkové domy jsou opět vyhledávány mladými rodinami. Pořádají se mezinárodní akce, včetně rok od roku populárnějšího Dne otevřených podstávkových domů.

Kam se za podstávkovými domy vypravit? Například kolem Sloupu v Čechách, mezi nejhezčí v Lužických horách patří obce Mařenice, Horní a Dolní Světlá, Polesí, Krompach a Valy, městečko Jiřetín pod Jedlovou nebo obce Zdislava a Rynoltice na pomezí Ještědského hřbetu.