Frajeřina ze dřeva. O svérázném řemeslném stylu podstávkových domů
Pro charakter krajiny Horní Lužice (dnes trojmezí Česka, Německa a Polska) a pro tamní architekturu jsou podstávkové domy typické. Stavěly se od 13. století, ale Jana Davidová-Kracíková se vypraví do domácnosti 21. století, aby zjistila, jak se bydlí v podstávkovém domě dnes a co vše je pro tento styl charakteristické.
Před roubenou stěnou vidíme zdobené dřevěné sloupy spojené dřevěným zdobeným obloukovým překladem či jen rovným trámem. Podstávková „ozdoba“ nesla horní patro. „Tak si myslím, že chytrý a šikovný tesař si tu podstávku vymyslel, aby dům byl krásný a líbil se. A to, že nese patro? To lze i jiným způsobem. Zkrátka postavil frajerské domy,“ sděluje své dojmy jeden z obyvatel Janě Davidové-Kracíkové, autorce pořadu.
Kraj podstávkových domů
Podstávkové domy jsou typické pro architekturu v trojmezí Česka, Německa a Polska, historicky na území Horní Lužice. Styl začal vznikat od 13. století, ale převážná část do dnešní doby dochovaných staveb byla postavena na konci 18. a v 19. století. V Čechách jich nejvíce uvidíme na severu Českolipska a Děčínska. „Pro zdejší kraj jsou typické dlouhé údolní lánové vesnice často s mnoha desítkami usedlostí, převážně roubených i hrázděných, které řadíme mezi podstávkové domy. Jde převážně o patrové stavby,“ vysvětluje architekt Tomáš Efler u jednoho z nich v obci Valkeřice. „Podstávkové domy jsou opět vyhledávány mladými rodinami. Pořádají se mezinárodní akce, včetně rok od roku populárnějšího Dne otevřených podstávkových domů.“
Kam se za podstávkovými domy vypravit? Například kolem Sloupu v Čechách, mezi nejhezčí v Lužických horách patří obce Mařenice, Horní a Dolní Světlá, Polesí, Krompach a Valy, městečko Jiřetín pod Jedlovou nebo obce Zdislava a Rynoltice na pomezí Ještědského hřbetu.
Související
-
Co ukrývá dvojvila bratří Čapků? Nahlédněte do původního interiéru, kde se setkávali Pátečníci
Ve třetím zastavení pětidílného cyklu o osudech objektů obývaných slavnými osobnostmi navštívíme s Miroslavem Buriánkem interiéry Karlovy části domu.
-
Uměl světlo obestavět zdmi. Pásmo o geniálním architektovi Janu Blažeji Santinim
Jan Blažej Santini vtiskl neopakovatelný ráz nejen mnoha velkým a významným stavbám, ale i drobným kaplím a kostelíkům tvarujícím naši krajinu.
-
Skvosty pod Zelenou klenbou v drážďanském zámku II. Objevte mistrovské artefakty spjaté s Čechami
Druhá série cyklu ředitele drážďanské sbírky Zelená klenba Mariuse Winzelera a publicisty Ivana Hartmanna.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
