Frajeřina ze dřeva. O svérázném řemeslném stylu podstávkových domů

18. březen 2023

Pro charakter krajiny Horní Lužice (dnes trojmezí Česka, Německa a Polska) a pro tamní architekturu jsou podstávkové domy typické. Stavěly se od 13. století, ale Jana Davidová-Kracíková se vypraví do domácnosti 21. století, aby zjistila, jak se bydlí v podstávkovém domě dnes a co vše je pro tento styl charakteristické.

Připravila: Jana Davidová-Kracíková
Premiéra: 18. 3. 2023

Před roubenou stěnou vidíme zdobené dřevěné sloupy spojené dřevěným zdobeným obloukovým překladem či jen rovným trámem. Podstávková „ozdoba“ nesla horní patro. „Tak si myslím, že chytrý a šikovný tesař si tu podstávku vymyslel, aby dům byl krásný a líbil se. A to, že nese patro? To lze i jiným způsobem. Zkrátka postavil frajerské domy,“ sděluje své dojmy jeden z obyvatel Janě Davidové-Kracíkové, autorce pořadu.

Kraj podstávkových domů

Podstávkové domy jsou typické pro architekturu v trojmezí Česka, Německa a Polska, historicky na území Horní Lužice. Styl začal vznikat od 13. století, ale převážná část do dnešní doby dochovaných staveb byla postavena na konci 18. a v 19. století. V Čechách jich nejvíce uvidíme na severu Českolipska a Děčínska. „Pro zdejší kraj jsou typické dlouhé údolní lánové vesnice často s mnoha desítkami usedlostí, převážně roubených i hrázděných, které řadíme mezi podstávkové domy. Jde převážně o patrové stavby,“ vysvětluje architekt Tomáš Efler u jednoho z nich v obci Valkeřice. „Podstávkové domy jsou opět vyhledávány mladými rodinami. Pořádají se mezinárodní akce, včetně rok od roku populárnějšího Dne otevřených podstávkových domů.“

Kam se za podstávkovými domy vypravit? Například kolem Sloupu v Čechách, mezi nejhezčí v Lužických horách patří obce Mařenice, Horní a Dolní Světlá, Polesí, Krompach a Valy, městečko Jiřetín pod Jedlovou nebo obce Zdislava a Rynoltice na pomezí Ještědského hřbetu.

autor: DAV
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.