Krásné jsou ostrovy našich snů. Literatura umlčovaná, za železnou oponou, v exilu

Český exil měl ve 20. století tři nejvýznamnější vlny, a to v roce 1938, 1948 a 1968. Ze země, pod vlivem politických událostí, odešlo velké množství významných osobností kultury včetně básníků, spisovatelů, filozofů, novinářů, nakladatelů a dalších. Ti se potom prostřednictvím uměleckého díla vyrovnávali s odtržením od své domoviny i rodného jazyka. Řada z nich se snažila vyjadřovat k situaci v Československu, pomáhat lidem doma, u některých spatřujeme projev izolovanosti, rezignace.

Vnější i vnitřní síly

Jak se autoři naprosto různorodých myšlenkových a světonázorových orientací a životních zkušeností vyrovnávali s tak kruciální změnou, dodnes patří k otázkám pro odborníky i laickou veřejnost. A přirozeně tedy prostupuje i všemi třinácti díly rozhlasového cyklu Krásné jsou ostrovy našich snů. V rámci každé části bude pozornost věnována životu a dílu vybrané osobnosti v chronologickém líčení a s akcentem na exilovou tvorbu.

Postupně v komentovaných kolážích promluví řada odborníků a využity budou ukázky zvukových nahrávek z archivů Českého rozhlasu i rozhlasové stanice Svobodná Evropa (uložených v Československém dokumentačním středisku, nyní součásti Národního muzea v Praze). Cyklus připravil Martin Dolejský, archivář Literárního archivu Památníku národního písemnictví (Muzea literatury).

1. díl: Prchavé kouzlo okamžiku… Básník Ivan Blatný

Čtěte také

Martin Reiner: Ivana Blatného si dějiny braly na procházku. To mě na něm fascinuje

Do literatury vstoupil Ivan Blatný (1919−1990) v první polovině 30. let 20. století. První sbírku Paní Jitřenka o rok později následovaly Melancholické procházky a Tento večer. Vydání Pomocné školy Bixley, v pořadí osmé sbírky a poslední, které se dožil, připravilo v roce 1987 nakladatelství Sixty-Eight Publishers.

2. díl: O zbožnosti poezie... Básník a novinář Ivan Jelínek

Jeho život by vydal na rozsáhlý dobrodružný román. Rodák z moravského Kyjova, bojoval jako voják v druhé světové válce, pracoval pro BBC, byl novinářem i na východní frontě. Už v roce 1947 opustil vlast podruhé, spolupracoval s Rádiem Svobodná Evropa a Hlasem Ameriky. Přesto, po celý život pro něj bylo důležité pouto s rodným krajem, o čemž svědčí i vzpomínky Jablko se kouše, vydané v roce 1994.

3. díl: Neznámá Milada Součková? Život a dílo významné české spisovatelky

V souvislosti s básnířkou, spisovatelkou a literární historičkou Miladou Součkovou (1898−1983) se často objevuje slovo „neznámá“. Neznámý člověk je také název jejího románu, jediného vydaného v exilu, v němž se talentovaná spisovatelka rozhodla zůstat v roce 1948. Jaká byla její cesta k literatuře, k jakým uměleckým směrům inklinovala a jak vnímala odloučení od své vlasti? Na otázky v této části cyklu odpovídají literární historici Vladimír Papoušek a Martin C. Putna.

4. díl: Neúnavný pracovník… Prozaik a esejista Ladislav Radimský

Nepatřím ani k přistěhovalcům, ani k uprchlíkům – přes kopečky jsem neprchal – žiji už 23 let na jednom místě a tam, kde chci žít. Jsem ale československým občanem, nemohu domů, nemám pas, musím se hlásit jako cizinec v USA…

Kdo byl muž, který vynikal především v esejistice publikované pod pseudonymem Petr Den (1898−1970) a který byl i neúnavným pracovníkem a přispěvatelem do exilového tisku? Jaká byla jeho cesta do exilu, jak se smiřoval s novou životní realitou a jaké byly jeho názory?

5. díl: „Amerika? Mám ji svým způsobem rád.“ Prozaik a novinář Egon Hostovský

Putování rodáka z východočeského Hronova k literatuře a prvním úspěchům, díky kterým byl už před druhou světovou válkou považován za úspěšného a vydávaného spisovatele. Zaměříme se především na autorovu zkušenost a prožívání exilu, ve kterém se Egon Hostovský (1908−1973) od roku 1939 nacházel s krátkou přestávkou až do konce života.

6. díl: Co dělá filozof? Život a dílo Erazima Koháka

Nejvíce byl ovlivněn T. G. Masarykem a Husserlovou fenomenologií. Ve své práci se zabýval řadou námětů, od metafilozofie a etiky přes politická a sociální témata až k českým a evropským intelektuálním dějinám. Erazim Kohák (1933−2020) patří k nejvýznamnějším postavám české filozofie druhé poloviny dvacátého století.

Čtěte také

Jak Češi a Slováci přišli o literaturu. Příběhy zakázaných nakladatelství

Jeho život byl ale od dětství poznamenán řadou změn. Narodil se pár měsíců poté, co v sousedním Německu převzal moc Adolf Hitler. Jeho otec a později i matka byli za války zatčeni nacisty pro účast v odboji a na jaře roku 1948, když mu ještě nebylo patnáct let, odešla rodina do Německa a poté do USA. Po návratu do vlasti se snažil zapojit do společenské debaty, kde zdůrazňoval ekologickou tematiku.

7. díl: Labyrinty spisovatele a fejetonisty Zdeňka Němečka

Jeho jméno vstupuje do české historie v roce 1914, kdy se jako mladý zástupce moskevské pobočky firmy Laurin a Klement přihlásí, po vypuknutí první světové války, jakožto dobrovolník, do vznikající České družiny v Rusku. Bude trvat ještě několik let, než tento talentovaný muž vstoupí i do české literatury a kdy zaujme už svým prvním románem New York: zamlženo.

Tomuto originálnímu tvůrci, do jehož tvorby se otisknul pobyt v cizích zemích a který sám strávil většinu života mimo svoji vlast, je věnován další díl cyklu. Hovoří v něm literární historik a teoretik Vladimír Papoušek a vnučka Zdeňka Němečka, Nina Brzorádová.

8. díl: „Opat chuligán“ Anastáz Opasek

Příběh vídeňského Čecha, který svůj život spojil s řádem svatého Benedikta a nesmazatelným způsobem se zapsal do československé historie. Přijal řeholní jméno Anastáz, ale neméně výrazně je s ním spojená přezdívka „opat chuligán“, kterou si vysloužil v době svého věznění.

Nejde ale pouze o životní peripetie katolického kněze, ale také o nesmírně energického a tvůrčího člověka i básníka, který už v meziválečném období navázal styky s mnoha literáty a později z břevnovského kláštera učinil kulturní centrum.

9. díl: Bojovník proti totalitě Vilém Hejl

Čtěte také

Zpráva o organizované normalizaci. Pátrání v pozůstalosti spisovatele a publicisty Viléma Hejla

Pokud bychom chtěli jmenovat jeden ze základních rysů Viléma Hejla (1934−1989), byla by to téměř neuvěřitelná pracovitost a produktivita v tom nejlepším slova smyslu. Už před rokem 1968 se projevil jako schopný a plodný prozaik: debutoval detektivním románem. Prvky lehčích žánrů v sobě nesou i romány zpracovávající historická témata. Později v tvorbě využíval i své zkušenosti s totalitním režimem a v 80. letech se stal autorem dvou rozsáhlých historických studií. Neopominutelná je i jeho spolupráce s Rádiem Svobodná Evropa.

10. díl: Naplnění osudu spisovatele a esejisty Jana Čepa

Jeden z nejvýznamnějších představitelů meziválečné katolické literatury Jan Čep (1902−1973) na literárním nebi zazářil už svojí prvotinou, nazvanou Dvojí domov a vydanou v roce 1926. Už tehdy se projevila jeho odlišnost od jiných katolických autorů. Ve své knize vyjádřil myšlenku, že domov člověka je předstupněm domova věčného a nadpřirozeného. Jako katolickému intelektuálovi mu po únoru 1948 hrozilo bezprostřední nebezpečí. Za dramatických podmínek emigroval a až do své smrti žil ve Francii.

Jak se sžíval s novou životní realitou a jak reflektoval dění v rodné zemi? O tom svědčí ukázky z archivu Rádia Svobodná Evropa a vyprávění literárního historika Martina C. Putny z FHS UK v Praze a romanisty Jana Zatloukala z FF UP v Olomouci.

11. díl: Věčný exulant. Život a dílo novináře Pavla Tigrida

Spisovatel, publicista a politik Pavel Tigrid (1917–2003) strávil většinu svého života mimo svůj československý domov. Jeho životní příběh byl plný nečekaných zvratů, překvapivých proměn a v některých momentech připomíná špionážní drama. Do české historie se zcela právem nejvýrazněji zapsal coby vydavatel časopisu Svědectví, který patřil mezi nejkvalitnější a nejvlivnější česká exilová periodika.

Tigrid ale ještě předtím pracoval v době druhé světové války v BBC, po roce 1948 stál u zrodu stanice Svobodná Evropa a po roce 1989 vstoupil i do české politiky. O tom všem hovoří historik médií Pavel Orság z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a historik Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu v Praze. V pořadu také zazní Tigridovy autentické vzpomínky uchovávané v Archivu Českého rozhlasu.

Julius Firt a Pavel Tigrid|foto:Profimedia, ČTK

12. díl: Muž v pozadí? Julius Firt v československých dějinách

Julius Firt (1897−1979) patří k významným postavám české kultury domácí i exilové. Z podnikatelského prostředí se v meziválečném období dostal do redakce Lidových novin a nakladatelství František Borový, přátelil se s Karlem Čapkem a Ferdinandem Peroutkou. Za války a krátce po ní byl aktivní v politice, a to byl i důvod jeho druhého odchodu z vlasti. Tentokrát ne před nacismem, ale před komunismem.

V této době sehrál zásadní úlohu při vzniku a formování Rádia Svobodná Evropa, se kterým byl spjat až do konce svého života. I přes nesporné manažerské schopnosti byl jaksi skryt v zákulisí toho všeho. V pořadu zní archivní nahrávky Českého rozhlasu a hovoří historik Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu.