Čtyři matky aneb Za svitem mateřského citu
Buditelka, vlastenka, průkopnice, spisovatelka… vdova i samoživitelka, a jaká kuchařka? Jaké místo měla v jejím životě mateřská láska a co očekávala od svých dětí? Krátké portréty slavných matek anebo matek slavných dětí připravily Jarmila Konrádová a historička Magdalena Pokorná.
Do literatury vstupovala nadaná Božena Němcová mladinká, sotva pětadvacetiletá, ale zároveň už coby matka čtyř dětí, z nichž nejstarší Hynek jí byl nejmilejší, ale zároveň se musela vyrovnávat s jeho předčasnou smrtí v pouhých chlapcových 15 letech.
Téměř o dvě generace starší Anna Fingerhutová dvakrát ovdověla, přičemž ze šesti dětí z prvního manželství se dospělosti, ovšem pouhých dvaceti let, dožilo jediné. Ze dvou synů z druhého manželství byl „slavným“ mladší z nich − Adalbert Fingerhut, kterého známe v počeštěné podobě jména – Vojta Náprstek.
Také tři ze sedmi dětí Josefy Havlíčkové zemřely do dvou let věku. Druhorozený Karel, „veliký syn skromné matky“, svoji matku velmi miloval, o čemž svědčí dochované dopisy, ve kterých ji oslovuje „nejdražší maminko“ a sebe tituluje jako „nejposlušnějšího syna“.
K oltáři vedl Karel Havlíček svoji nevěstu Julii Sýkorovou v kostele u sv. Havla v Praze v březnu 1848. V prosinci se narodilo jejich jediné dítě, dcera Zdenka. Mateřské lásce Julie Havlíčkové osud vyměřil nejkratší čas, protože zemřela ve svých devětadvaceti a dceřiných sedmi letech.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Stefano Massini: Výklad snů. Jedna hra, sedm minipříběhů ze života Sigmunda Freuda
-
David Attenborough: Výpravy do divočiny. Vyprávění z cest do Paraguaye ke 100. narozeninám autora
-
Arnošt Lustig: Kůstka, dívka z Prahy. O silné touze přežít a dočkat se konce války za každou cenu
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
