Martin Reiner: Ivana Blatného si dějiny braly na procházku. To mě na něm fascinuje

Martin Reiner
Martin Reiner

Třicet let se nakladatel, spisovatel a básník Martin Reiner zabývá životem a tvorbou brněnského lyrika Ivana Blatného. Pod názvem „Čtyři knihy“ teď brněnská nakladatelství Druhé město a Host vydala u příležitosti stého výročí Blatného narození všechny sbírky jeho raného období. I to byl důvod, proč si Martina Reinera pozvala Markéta Kaňková do Vizitky. Během hodiny ale stihli probrat v podstatě celý život.

Martin Reiner studoval na vojenské škole, kde se podle svých slov naučil pracovat s asertivitou. Osm měsíců života strávil z pragmatických důvodů ve vězení. Rozum prý pobral až po vysoké škole na cestách stopem, podílel se na vydávání samizdatů a navazoval kontakty s disidenty. Když pak přišel listopad 1989, byl, jak říká, nachystaný.

Těsně po revoluci se zkoušel uživit jako publicista na volné noze, pak krátce pracoval na ministerstvu kultury. Mluví o sobě jako o útěkáři, žil v Itálii, angličtinu se učil v Austrálii i Americe. Patnáct let také řídil nakladatelství Petrov. Ať už se ale Martin Reiner nacházel kdekoliv, jeho srdce už od studentských let tíhlo k poezii a próze.

Hrachor, prapor a Sněhurka

Ve snaze trumfnout verše spolužáka Zdeňka Foltýna, jenž zrýmoval rudý hrachor s vlajícím praporem, napsal na vojenském gymnáziu parodii na Sněhurku a sedm trpaslíků. „Když jsem ji spolužákům přednesl, Foltýn byl zapomenut,“ směje se Martin Reiner. „Opravdový zlom ale nastal ve chvíli, kdy jsem se setkal se sbírkou Jana Skácela. Ačkoliv nepatří mezi mé nejoblíbenější autory, tehdy jsem poznal, že poezie je práce se slovem. A začal jsem psát vlastní básně,“ vzpomíná na důležitý moment.

Martin Reiner

Dnes je pětapadesátiletý majitel nakladatelství Druhé město, spisovatel a básník Martin Reiner jeden z největších tuzemských odborníků na Ivana Blatného (1919 - 1990). Za román Básník, který psal více než 14 let a v němž zužitkoval mravenčí práci při procházení veškeré pozůstalosti a zpovídání Blatného vrstevníků, dostal řadu prestižních cen včetně Magnesie Litery.

„Na Blatném mě fascinuje ta naprostá, nebetyčná pasivita. Stál bez hnutí uprostřed dějin, a dějiny ho braly s sebou na procházky. On je ve srovnání se mnou úplný protiklad, já se svůj život snažím tvarovat, nedovedu nebýt aktivní. Dovádí mě k úžasu, jak on ve svém bytí doslova trčel,“ snažil se ve Vizitce popsat, čím ho osud Blatného tak zaujal.

Melancholické procházky důležitá sbírka

Na pultech knihkupectví je Ivan Blatný nově i dnes, na podzim totiž Reinerovo nakladatelství Druhé město ve spolupráci s Hostem vydalo Čtyři knihy - soubor čtyř sbírek Paní Jitřenka, Melancholické procházky, Tento večer a Hledání přítomného času. „Básník Brna“ je napsal mezi lety 1940 a 1947, po jeho emigraci do Velké Británie tu však s výjimkou Melancholických procházek už nevyšly.

Ivan Blatný: Melancholické procházky

Právě Melancholické procházky - básně, v nichž se Blatný vyznává z lásky k Brnu - jsou pro Reinera zásadní. Poprvé se k nim dostal v roce 1986 po návratu z vězení do Brna. „Snažil jsem se tehdy uzavřít přátelství, která člověk normálně uzavírá na střední škole. Vstupenkou do takové společnosti byly právě Melancholické procházky, představil mi je Jaroslav Bařinka. Číst si o městě, které jsem miloval, bylo iniciační.“

Dnes Martina Reinera možná nejvíc ze všech aktivit zaměstnává komunální politika. Je členem hnutí Žít Brno a angažuje se v Městské galerii, což je součást většího projektu týkajícího se budoucí revitalizace části Brna přezdívané Bronx. Hned po odvysílání středeční Vizitky se vracel na Moravu, o projektech financovaných z brněnského participativního rozpočtu se totiž rozhoduje jen do konce týdne.

Poslechněte si celou Vizitku, v níž Markéta Kaňková stihla s Martinem Reinerem probrat téměř vše – od důvodu, proč se nechal zavřít do vězení, přes jeho vztah s rodiči až po jednotlivé básnické sbírky a oblíbené hudební žánry.