BáSnění Břetislava Ditrycha
Básník a spisovatel čte a komentuje texty svých oblíbených autorů – René Chara, Františka Gellnera, Otakara Theera, Tadeusze Różewicze a představuje také ukázky ze své vlastní tvorby.
Břetislav Ditrych (1942) je rodák z Polabí. Absolvoval Vysokou školu ekonomickou a větší část života pracoval v projektovém ústavu. Doposud vydal šest básnických sbírek, píše ale i prózu a je autorem řady knih z oblasti literatury faktu. Jako publicista rád připomíná významné postavy naší historie, kultury a aviatiky. Žije v Praze.
Jako básník Břetislav Ditrych debutoval až v roce 2007 knížkou Pozdní sběr. Následovaly básnické sbírky Umřel v stromě, Jen tak (obě 2009), Někdy někde (2012). Prostým, úsporným jazykem, bez patosu oživuje vzpomínky na obyčejný život na venkově a kreslí působivé obrazy české krajiny.
Za dvojjazyčnou česko-německou sbírku Hořce voní arnika. Jiná Šumava (2015), ve které se vydává na cestu šumavskou krajinou a dějinami, získal několik literárních cen.
V poezii vyjadřuje Břetislav Ditrych i svou lásku k Francii a francouzské kultuře, naposledy ve vícežánrové kompozici Prostě Paříž (2016). Několik jeho básní a esejů bylo také zařazeno do knižního souboru Doteky Francie (2016).
Prozatím poslední Ditrychova básnická sbírka Tísňové volání (2017), inspirovaná rodným krajem, vyšla v edici Polabští básníci.
ÚDAJE O VYDÁNÍ
René Char: Ať žije (z výboru z básnického díla Společná přítomnost, Odeon 1985, překlad Ludvík Kundera)
František Gellner: ukázky z básně V Paříži (ze sbírky Nové verše, František Borový 1919)
Otakar Theer: ukázka z básně Má poetika (ze sbírky Všemu navzdory, František Borový 1916)
Tadeusz Różewicz: Kdo je básník (z výboru básní Mezi apokalypsou a..., Paseka 2004, překlad Vlasta Dvořáčková)
Břetislav Ditrych: Sad umírá, Zápraží, Potíž (ze sbírky Tísňové volání, Vespero 2017)
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Warren Adler: Válka Roseových. Případ velké lásky, která přerostla v totální nenávist
-
Zednáři. Do nitra bratrstva, které ovlivnilo svět
-
Kvintet. Jiří Adamíra, Viktor Preiss, Taťjana Medvecká a Josef Somr v komedii Karla Tachovského
-
Karel Čapek, Josef Čapek: Živý plamen. Volání dálek je silnější než strach ze smrti
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
