BáSnění Jiřiny Fuchsové
Z amerického exilu se vrátila do rodné Plzně. Ve svém domě otevřela pro veřejnost Knihovnu Jiřiny Fuchsové a Památník zahraničních Čechů. Básnířka a překladatelka Jiřina Fuchsová vybírá pro vltavské BáSnění inspirativní texty.
Narodila se 2. října roku 1943, jako Jiřina Benadová. Dvacet let poté, už jako provdaná Fuchsová, emigrovala v roce 1963 s manželem do New Yorku. Jako dcera soukromníka v Československu nemohla studovat z „kádrových důvodů“. V New Yorku pracovala v nejrůznějších profesích a souběžně studovala filozofii na Hunter College. Když se pak v roce 1966 s manželem přestěhovali do Los Angeles, pokračovala na UCLA oborem slovanské jazyky a literatura. V 90. letech pak sama přednášela český jazyk, literaturu a historii na kalifornské Loyola Marymount University.
Založila si vlastní překladatelskou agenturu a v roce 1975 také malé nakladatelství Framar Publishers. První vydanou knížkou byla její vlastní sbírka Americký baedeker. Po ní následovaly další a také knížky Ivana Jelínka, Ivana Kučery nebo Olgy Neveršilové. Od šedesátých let publikovala své básně v českých exilových novinách a časopisech Proměny, Okno dokořán, České slovo, Americké listy nebo Hlas domova.
Z úspěšného večera československé poezie na kalifornské univerzitě se v 70. letech zrodil nápad založit v Los Angeles Klub československé kultury. U jeho zrodu tehdy stáli Jiřina Fuchsová, výtvarník Jiří Karger a režisér Pavel Páv. Klub podporoval a propagoval svobodnou československou kulturu v zahraničí více než pětadvacet let.
Od roku 1985 například uděloval každé dva roky Cenu Jana Zahradníčka za českou poezii. Jejími laureáty jsou mj. Ivan Diviš, Ivan Jelínek, Zdeněk Rotrekl, Ivan Slavík, Rio Preisner nebo Karel Kryl. S Krylem pak mnoho let pojilo Jiřinu Fuchsovou pevné přátelství. Psali si a jen zřídka se i setkávali. Přesto byl jejich vzájemný vztah mimořádný.
Listopad 1989 Jiřině Fuchsové otevřel cestu domů. Přesídlila do rodné Plzně, kam postupně přepravila lodní kontejner archiválií. Ten se stal základem veřejné Knihovny Jiřiny Fuchsové a Památníku zahraničních Čechů, který dokumentuje činnost českých spolků v Los Angeles i bohatou exilovou knižní kulturu a další aktivity našich zahraničních krajanů.
ÚDAJE O VYDÁNÍ:
- Gaius Valerius Catullus: Na vrcholu štěstí (in Catullus, Gaius Valerius. Básně. Praha: Mladá fronta, 1959)
- Antonín Jaroslav Puchmajer: Okouzlení (in Puchmajer, Antonín Jaroslav. Nové básně. Jan Serrl, 1798)
- William Shakespeare: Sonet 66. Překlad Jan Vladislav. (in Shakespeare, William: Sonet 66. Praha: Československý spisovatel, 1969)
- Karel Kryl: 10. básnička na zrcadlo (in Kryl, Karel: Básně – Spisy II. Praha: Torst, 1997)
- Jiřina Fuchsová: Opuštěný skleník (in Fuchsová, Jiřina. Americký Baedeker. Poems by Jiřina Fuchs. Los Angeles: Framar Publishers, 1975)
Související
-
Švejka si vzal do exilu skoro každý, proto ho Škvorečtí nakonec nevydali, říká kritik Michael Špirit
Od Josefa Škvoreckého má rád všechno. „Každá jeho kniha je jiná, s jinými tématy. Tím nepřetržitě zklamával, protože čtenáři vždy čekali další Zbabělce,“ říká ve Vizitce.
-
Errol, Danny, Škvorda nebo Škvorák. Uplynulo 100 let od narození spisovatele Josefa Škvoreckého
Josef Škvorecký se narodil před 100 lety, 27. září 1924 v Náchodě a zemřel v 87 letech 3. ledna 2012 v kanadském Torontu, kde strávil poslední čtyři dekády svého života.
-
Havlovi jsem psala projevy, vzpomíná Jiřina Fuchsová
Jiřina Fuchsová měla dobrodružný život. Ve 20 letech emigrovala do USA, kde začínala prakticky od nuly. Nakonec se vypracovala až na profesorku univerzity v Los Angeles.
Nejposlouchanější
-
Radka Denemarková: Cukrář a Venuše. Tragická romance karlovarského cukráře a krásné varietní divy
-
Jan Antonín Pitínský: Diamant a Syn vrchního. Dvě povídky ze sbírky oceněné Literou za prózu
-
Anna Bolavá: Do tmy. Příběh osamělé ženy, jejíž vášeň pro sběr bylin se mění v chorobnou posedlost
-
Jaromír Jindra: Valdštejnova zpověď. Ohlédnutí za velkolepým životem nejvlivnějšího vojevůdce
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.