John Byrne Cooke: Na cestě s Janis Joplin. Výběr z životopisné knihy o fenomenální zpěvačce

Biografii Na cestě s Janis Joplin vysíláme k nedožitým zpěvaččiným osmdesátinám jako četbu na pokračování v rámci programové řady Osudy.

Janis Joplin (19. ledna 1943 – 4. října 1970)|foto:Olga Popova, Shutterstock

Fotograf a bluegrassový muzikant John Byrne Cook detailně, slovem i obrazem, zachytil profesní růst texaské zpěvačky usazené v San Franciscu v hudební hvězdu světového formátu a ikonu hippies, která na svých koncertech přiváděla k šílenství fanoušky po celých Spojených státech i na turné po Evropě. S kapelou Kozmic Blues Band totiž v roce 1969 koncertovala také v Londýně, Amsterdamu a Frankfurtu. John Byrne Cook byl svědkem úspěchu Janis Joplin a kapely Big Brother & The Holding Company už na festivalu v Monterrey, později i na několikanásobně větším Woodstocku, kde vystupovala s kapelou Kozmic Blues Band.

Cook seznamuje čtenáře s celou sanfranciskou hudební scénou, která se profilovala zvláště v legendární tančírně Fillmore. Sledujeme i první nepodařené nahrávky ve studiu a zásahy producenta Alberta Grossmana, včetně rozpadu prvních dvou skupin, vzniku The Full Tilt Boogie Band a dramatických peripetií během nahrávání posledního a nejslavnějšího alba Pearl. John Byrne Cook se ovšem neomezuje jen na podrobné líčení cestovní, koncertní a studiové muzikantské rutiny či zákulisních scén. Dějiny Joplininých tří kapel líčí v kontextu amerických dějin, tedy především traumat konce 60. let – války ve Vietnamu, rostoucích policejních represí vůči hnutí hippies, zavraždění Martina Luthera Kinga 4. dubna 1968 a pouhé dva měsíce poté atentátu na Roberta Francise Kennedyho.

Čtěte také

Jimi Hendrix „80“. Nová kompilační deska vzdává hold legendárnímu kytaristovi

Smutek z rychlého konce nadějné kapitoly americké demokracie prožívá jak samotný Cook, tak celá sanfranciská bohéma, a právě tyto okamžiky patří v knize k nejsilnějším. Neméně silný je osud nedostižné zpěvačky Janis Joplin, která, podobně jako kytarista Jimi Hendrix nebo frontman skupiny The Doors Jim Morrison, za dosud nevyjasněných okolností, zemřela v pouhých sedmadvaceti letech. Možná že klíč k její drogové náruživosti a sebedestruktivnímu chování můžeme hledat už v jejích pocitech neporozumění a osamění, které zažívala mezi vrstevníky na portarthurské střední škole. Tehdejší zranění šikanovaného dítěte bohužel nezacelil ani obdiv milionů posluchačů, který, jak dnes víme, ani po padesáti letech nevyprchal.