Bahno Prahy: provizorní domky bez vody a kanalizace. Jak se žilo v nouzových koloniích první republiky?
Není to tak dávno, co Praha měla své chudinské kolonie. Některé z nich se dochovaly dodnes, většina ale zanikla v 60. a 70. letech. Nouzové kolonie mapuje projekt Davida Platila nazvaný Bahno Prahy. „Nemá to vyznít urážlivě, název odkazuje na knihu Pražské bahno Karla Ladislava Kukly. Píše v ní, že když v koloniích, kde byly nezpevněné cesty, zapršelo, stalo se z nich bahno Prahy,“ vysvětluje na úvod David Platil.
Na území Prahy bývala zhruba stovka nouzových kolonií, více či méně zachovaných jich je asi dvacet. Největší komplexy najdeme na pomezí Hloubětína a Hrdlořez nebo v Libni, nicméně, asi nejznámější jsou kolonie Na Bohdalci a Na Slatinách, kde dodnes stojí i původní provizorní stavby. Většina kolonií ovšem zanikla, další se proměnily v zahrádkářské kolonie a jiné byste dnes jen stěží poznali.
V někdejší kolonii Za Horou, budované v letech 1925 až 1926, dnes stojí klasické rodinné domy. „Dodnes tu ale vidíme zelené cedulky s provizorními čísly. Označovaly domy, které nebyly určeny k trvalému bydlení. Navíc, rozmístění domků vznikalo dost divoce, ulice nenavazovaly na tehdejší město a byla tu celá řada slepých ulic,“ popisuje David Platil.
První nouzové kolonie vznikaly jako zahrádkářské kolonie, třeba jako žižkovský Krejcárek. „Byl vybudovaný už v roce 1922 a kolonisté zde stavěli domky z cihel z bouračky, nejchudší domky byly jen ze dřeva,“ vypráví autor projektu Bahno Prahy. Krejcárek nakonec zanikl až v 70. letech, ovšem některé kolonie byly bourány brzy po svém vzniku, už ve 30. letech. „Například kolonie na Malvazinkách, která vznikla na městské skládce,“ dodává David Platil.
V Číně jsme měli všechno
Mezi desítky zaniklých kolonií patří i Čína na pomezí Vysočan a Hloubětína, ve které vyrůstal Karel Zeman. Bylo mu třináct let, když se z Číny přestěhoval do panelákového bytu na nově postavené hloubětínské sídliště. „Byl to skok do velkého pohodlí, v Číně jsme se koupali v neckách, myli v lavoru, voda se ohřívala na kamnech. Ale bylo to naše loviště, periferie Prahy, takže jsme tam měli všechno – lesy, Rokytku, na které jsme se plavili na vorech a krách, hráz. Byl to život vesnických kluků a hrozně rád na to vzpomínám. Dneska tam nepřejdete silnici,“ vypráví Karel Zeman.
Další autenticky dochovanou kolonií je libeňská Kotlaska na kopci Hájek, kterému Bohumil Hrabal říkal pražský Montmarte. Najdete v ní dokonce i původní vagónový domek.
Jak dnes vypadá kbelský Nouzov, na kterém Jan Svěrák natáčel Obecnou školu a jak se dnes žije v domku z 20. let? A o které kolonii napsal Karel Čapek povídku Na Rafandě? Poslechněte si celý seriál o prvorepublikových nouzových koloniích na území Prahy.
Související
-
Svérázná kladenská kolonie Podprůhon byla domovem horníků a hutníků
Světem sám pro sebe je dodnes kladenská čtvrť Podprůhon, která vyniká osobitým geniem loci. Malé domečky si tu stavěli od poloviny 18. století zaměstnanci velkostatku.
-
V pražských nouzových koloniích dodnes najdeme prvorepublikové příbytky i přestavěné vagony
Meziválečným slumům v Československu se říkalo nouzové kolonie. Díky projektu Praha Neznámá se můžete vydat do některých z nich.
-
Vilová kolonie první republiky. V osadě Baba najdete i vlastní vilu architekta Pavla Janáka
V Dejvicích vznikla za první republiky funkcionalistická kolonie třiceti tří vil. Pro vyšší střední třídu vily navrhli významní architekti v čele s Pavlem Janákem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
