Bořivoj Horák – Zdeněk Zábranský: Hodina půlnoci. Otakar Brousek jako slavný astronom, právník, lékař a také básník Mikuláš Koperník

Jeho rodným jazykem byla němčina. Po smrti otce se jej ujal strýc z matčiny strany Lukáš Watzenrode, který byl v roce 1489 zvolen varmijským biskupem. V roce 1496 začal Koperník studovat právo na univerzitě v Boloni, v roce 1500 absolvoval právnickou praxi v papežské kanceláři v Římě a v následujícím roce získal souhlas k zahájení studií medicíny v Padově spolu s pokračováním studia práva.

V roce 1503 se ve Ferraře stal doktorem kanonického práva a v Padově ukončil lékařská studia a získal právo provádět lékařskou praxi. Působil v mnoha úřadech, byl poslancem, kancléřem, vizitátorem a kapitulním správcem. Spolupracoval s kartografem Bernardem Wapowským na mapě Polského království a Litvy. V roce 1507 se stal osobním lékařem svého strýce – varmijského biskupa.

Mikuláš Koperník si ve Fromborku, městě na pobřeží Baltského moře, vybudoval vlastní observatoř v domě, při jehož koupi bral v potaz právě vhodnost pro astronomická pozorování. Využíval také věž ve zdech fromborské pevnosti. 

Vybavil se astronomickými přístroji, mezi něž patřilo například několik astrolábů, používaných k určování poloh hvězd a Slunce, kvadrant nebo trikvetr, starověký přístroj k určování zenitové vzdálenosti nebeských těles. Systematická pozorování planet na hvězdné obloze prováděl prakticky každý večer. K jeho zásadnímu objevu ho dovedlo důsledné pozorování Saturnu.

Koperníkův spis De Revolutionibus zařadila katolická církev roku 1616 na Index zakázaných knih a tam zůstal do roku 1834. Teprve v dalším vydání Indexu z roku 1835 již Koperníkův spis není zmíněn.