Vesmír nás fascinuje i děsí. Jak přispívá fotografie k utváření našich představ o vesmíru?

Co nás může vesmír naučit a v čem je inspirativní? Jak si představujeme nekonečno? A kam může dosáhnout naše představivost?
Fotografie nám ukazuje vesmír tak, jak bychom ho nikdy lidským okem nespatřili. Jak vnímají vesmírnou krajinu Jan Dotřel a Ines Karčáková?
Vesmír nás od pradávna inspiruje, fascinuje i děsí, ať už jej pozorujeme jen očima nebo vyspělými přístroji. Naši představu o vesmíru z velké části dotvářejí vědecké i amatérské fotografie a vizualizace. Ty podněcují naši představivost a zájem o vědu.
Kurátor a umělec Jan Dotřel se na svých fotografiích snaží v pozemských podmínkách napodobit vizuální jazyk vesmírných sond. Tím divákům zprostředkovává náhledy na světy, které nemohou spatřit na vlastní oči. S vizualizacemi pracuje tak, aby s největší pravděpodobností zachytil krajinu, jak by vypadala „tam“. Jeho fotografie vznikají často na Mostecku, kde terén připomíná poušť a kosmické scenérie. „Fascinovalo mě to, že pokud vyfotografujeme jisté části naší krajiny, naší bezprostřední reality, na první pohled vypadají jako vesmírná krajina,“ říká Dotřel.
Ines Karčáková zkoumá astrofotografii a hranice mezi surovým záznamem z teleskopu a jeho estetizovanou formou, která slouží k popularizaci astronomie. Krásné a barevné vesmírné fotografie, s nimiž se obvykle setkáváme, ovlivňují naše představy o vesmírném prostoru, s realitou ale často nemají nic společného.
Většina lidí, která vidí fotografie publikované v populárních časopisech, si myslí, že kdybychom vycestovali do vesmíru, tak svět bude vypadat takto.
Ines Karčáková
Podle Jana Dotřela jsou věda a umění dvě intelektuálně náročné disciplíny, mezi nimiž často dochází k syntéze. To co podle jeho slov naši kulturu posouvá nejvíce jsou právě vědecké poznatky, pokud jsou ale vnímány pouze empiricky, může se stát, že jsou příliš rigidní. „Umění je katalyzátor, který dokáže vědě nabídnout odpovědi, které ona sama neumí,“ dodává umělec.
Hudbu vybíral: Pavel Zelinka
Související
-
Své snímky lovím v australské noci, říká fotografka Kristýna Erbenová
Australská noc má úplně jiné barvy než česká… Kristýna Erbenová na své výstavě Hranice modré představuje noční fotografie australské krajiny.
-
Sci-fi v moderní hudbě: psychedelie, eskapismus, obavy i naděje z budoucnosti!
Pavel Zelinka představuje třináct podivuhodných inspirací sci-fi literaturou. Jak zní myšlenkové koncepty v populární hudbě rozběhlé nejen do hlubin vesmíru?
-
Mezi Stranger Things a sondou Voyager: Vesmírná syntéza Laurie Spiegel
Všechnu moc imaginaci! Aktuální hudební dění komentuje Pavel Klusák.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.