Sci-fi v moderní hudbě: psychedelie, eskapismus, obavy i naděje z budoucnosti!
Pavel Zelinka představuje třináct podivuhodných inspirací sci-fi literaturou. Jak zní myšlenkové koncepty v populární hudbě rozběhlé nejen do hlubin vesmíru?
Sci-fi témata pojali a interpretovali různí muzikanti výrazně odlišným způsobem. Zatímco afrofuturistická vize funkerů Parliament měla párty vyznění, němečtí Kraftwerk se spíše než do budoucnosti dívali na svých přelomových albech obavou do minulosti. Své hrdiny do budoucnosti vypustili na svých deskách folkrockoví Byrds, psychedeličtí The Flaming Lips, hardrockoví Rush i poprockoví Electric Light Orchestra. Naopak opakovaně před dystopií myšlenek románu 1984 ve své tvorbě varují Radiohead.
Playlist pořadu ale ve velkém opanovaly kapely ze 70. let. Hudební oblast v tu dobu byla plná velkých příběhů především progresivně rockových velikánů. Kdo nechtěl reagovat na přituhující situaci Studené války, obrátil svou pozornost často právě do vesmíru. Českoslovenští muzikanti útěkem do nekonečných meziplanetárních prostor zase řešili textovou omezenost, na kterou dohlíželi až paranoidní pohůnci Komunistické strany Československa. Tak vydal Ota Petřina svého Super-Robota, Progres 2 Dialog s vesmírem
a Máma Bubo v undergroundu později svou Planetu Haj.
Sci-fi tématy se nenakazili pouze hudebníci artového zaměření, ale i kapely z punkové
nebo hardcoreové scény. Příkladem budiž američtí Misfits, průkopníci teatrálnějšího
a výpravnějšího hororpunku. A na závěr pořadu nezaní jen ikonická skladba Ziggy Stardust od Davida Bowieho, ale také ukázka z tvorby Gorillaz. Může být v hudebním průmyslu větší sci-fi vize než kapela sestávající se z fiktivních kreslených postaviček?
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
