Škatulka s názvem jinakost je Ostravě dlouho malá, říkají autoři výstavy Návratný průzkum: Ostrava
Alternativní, syrová. Tak se v 90. letech mluvilo o práci umělců spojených s Ostravou. Jinakost však jako hodnota dokáže fungovat jen chvíli, a tak se Tomáš Knoflíček a Martin Netočný rozhodli podívat na tamní umění novýma očima. Na výstavě v GHMP nehraje hlavní roli „ostravská živelnost“, ale nečekané dialogy mezi jednotlivci i skupinami. O Ostravě umělecké mluvila s kurátory a umělcem Petrem Lysáčkem Hana Slívová.
Související
-
Nepřemýšlejte nad vítězi, vyražte raději na výstavu, vzkazují laureáti Ceny Jindřicha Chalupeckého
Přijeďte se do Brna podívat na naši výstavu. To je důležitější než si přečíst článek, kdo vyhrál, a pak si myslet, že je buď mimo, nebo cool, míní fotograf Oskar Helcel.
-
Socha jako odraz tíhy. Marius Kotrba byl mistr práce s veřejným prostorem, inspiroval k diskusi
Brno to s veřejným prostorem umí. V péči o vznik kvalitních soch a pomníků je v rámci České republiky napřed, míní místopředseda Spolku sochařů Jiří Plieštik.
-
Vyšlo první LP Jiřího Bulise. Měla jsem pocit, že toužil po smířlivějším příběhu, říká dcera Lucie
Lucie Dlabolová: Jiří Bulis uměl být netrpělivý, ale taky s ním byla legrace. Nejhezčí vzpomínky na něj mám z chalupy v Krušných horách, tam taky vzniklo hodně jeho písní.
Nejposlouchanější
Viktorín Šulc: Etuda z odvrácené strany. Alois Švehlík a Vladimír Dlouhý na stopě brutálnímu vrahovi
-
Paní Svět. Josef Somr, František Němec a Václav Postránecký v tragikomedii Karola Sidona
-
Léon Bloy: Chudá žena. Nezapomenutelnou a vznešenou dceru bídy čte Jan Kanyza
-
Nikolaj Vasiljevič Gogol: Ženitba. Komedie s Ivou Janžurovou, Danou Medřickou a Jiřím Sovákem
-
Karel Čapek: Krakatit. Román o výbušninách a snění, o lidských vášních a bohu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.