Semenařit je umění i odvěké gesto svobodné kultury
Klára Hrdá v Česku založila iniciativu Semínkovna, díky které u nás máme více než 150 semínkových knihoven. Jsou to místa, kde se lidé bezplatně dělí o své přebytky semínek. Jedno z nich je i v pražské Knihovně Antonína Švehly, kde o něj pečuje Lenka Langová, která se zároveň v Ústavu zemědělské ekonomiky a informací věnuje vzdělávání.
Klára Hrdá i Lenka Langová hovoří o důležitosti rozmanitosti i zachování odrůd. Zmiňují také příběhy, které jsou se semínky propojeny. Biodiverzitu a svobodný přístup k osivům by u nás v budoucnu podle Hrdé mohla podpořit také komunitní semenná banka, která by stála na participaci lidí, kteří aktivně semenaří.
Díky semenaření můžeme dalším generacím předat rajče, které si oblíbil náš děda.
Lenka Langová
V Německu funguje také iniciativa Open Source Seeds, jejíž tým vede Johannes Kotschi. Jednou z cest, jak v Berlíně propagují otevřené licencování odrůd je projekt Open Source Bread – chléb z pšenice, která nepatří monopolům, nýbrž spadá pod licenci otevřených zdrojů (podobně jako některé softwary či autorská díla opatřená licencí Creative Commnos). V Berlíně tak lze proti konsolidaci moci gigantů protestovat i zakoupením bochníku chleba.
Zachovat přístup lidí k osivu je nezbytnost.
Klára Hrdá
Příklady semenářské a komunitní praxe ukazují, že v paralelních systémech, které stojí mimo hlavní proud, lze podporovat a chránit genetickou rozmanitost i právo jednotlivce a komunit udržovat přístup k užívání semen tak, aby sloužila k obecnému prospěchu a mohla dynamicky reagovat na změnu klimatu.
Poslouchejte od pondělí do pátku od 17.02 živě na Vltavě nebo ze záznamu na našem webu, v aplikaci mujRozhlas a na dalších podcastových platformách.
Chcete nám něco vzkázat?
Své komentáře nebo tipy posílejte na FB ArtCafé nebo na e-mail: artcafe@rozhlas.cz
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Naše, Sladká, Klepy a další povídky Barbory Hrínové
-
Michel Houellebecq: Podvolení. Francie blízké budoucnosti a příběh o hledání víry, lásky a hranic
-
Michel Houellebecq: Mapa a území. Příběh fotografa, který hledá nové způsoby uměleckého vyjádření
-
Hans Magnus Enzensberger: Čechy u moře. Fiktivní výlet do budoucnosti Evropy roku 2006
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
