Petr Borkovec čte své oblíbené verše. Poslechněte si v jeho podání básně Vladimira Nabokova, Ivana Slavíka nebo Elisabeth Bishopové
Básník, překladatel a redaktor nakladatelství Fra čte listuje i v knize Motýl z obsidiánu Ivana Slavíka, jehož sté výročí narození si připomínáme.
Básně Petra Borkovce byly přeloženy do téměř všech evropských jazyků. Vydal deset básnických sbírek. Za druhou v pořadí (Ochoz, MF 1994) získal Cenu Jiřího Ortena. V raných sbírkách se jeho básně inspirují reynkovskou stopou. Zralejší tvorba se postupně přiklání k popisu a záznamu.
Někdy mi připadá, že třeba chuť dobře něco popsat, nebo najít vhodný slovo pro úplně základní věc, může být dobrým důvodem pro napsání básně.
Petr Borkovec
Jako překladatel se soustředí především na ruskou poezii 20. století. Cenu Josefa Jungmanna obdržel za překlad básnické části díla Vladislava Chodaseviče (Těžká lyra, OPUS 2004). Spolupodílel se také na překladech antických dramat (Oresteia, Král Oidipús) nebo klasické korejské poezie. Letos vydal svou první sbírku povídek (Lido di Dante, Fra 2017).
ÚDAJE O VYDÁNÍ:
Elisabeth Bishopová: Benzinová pumpa (ze sbírky Umění ztrácet, Fra 2004, překlad Mariana Housková)
Vladimir Nabokov: Houby (ze sbírkyUt pictura poesis, Triáda 2002)
Jan Wagner: Pytlík čaje (překlad Michaela Jacobsenová)
Josif Brodskij: Benátské strofy (Opus 2013, překlad Maita Arnautová)
Ivan Slavík: Motýl z obsidiánu (Mladá fronta 1974)
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Naše, Sladká, Klepy a další povídky Barbory Hrínové
-
Paolo Sorrentino: Tony Pagoda a jeho přátelé. Poezie, vulgarita i něha v příbězích plných nostalgie
-
Michel Houellebecq: Podvolení. Francie blízké budoucnosti a příběh o hledání víry, lásky a hranic
-
Michel Houellebecq: Mapa a území. Příběh fotografa, který hledá nové způsoby uměleckého vyjádření
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.