BáSnění Davida Vávry

Rád jezdím ve stejném autě, chodím do stejné kavárny ve stejném městě i ve stejném čase.

David Vávra absolvoval stavební fakultu ČVUT a Akademii výtvarných umění v Praze. Společně s Milanem Šteindlerem spoluzakládal divadlo Sklep, které vzniklo v 70. letech 20. století v Praze. Zároveň společně vytvořili svérázný cyklus výuky německého jazyka Alles Gute v rámci satirického pořadu Česká soda. Hrál ve filmech Kouř, Cesta z města, Kopytem sem, kopytem tam, Mazaný Filip či Pasti, pasti pastičky. S Radovanem Lipusem je spoluautorem televizních seriálů Šumná města a Šumné stopy, v kterých vystupuje v roli zasvěceného průvodce. 

Každý úkol je krásný. Každá věc má v sobě trošku utrpení a trochu kompromisu a současně řadu lidských vzpomínek i disharmonií, které se od sebe nedají oddělit. Navíc na každé stavbě jsou chyby.
David Vávra

Jako architekt se věnuje především obnovám budov, v menší míře i navrhování budov nových, zejména určených k bydlení. Je autorem rekonstrukce Švandova divadla, kde se inspiroval secesně-kubistickou architekturou. Bývalou továrnu Vertex přestavěl na knihovnu v Hradci Králové. Rekonstruoval kostely v Praze-Braníku a v Modřanech, s Františkem Skálou vytvořil interiéry paláce Akropolis. David Vávra je také příležitostným básníkem, autorem sbírky Oslavné básně s podtitulem Patnáct kravat Davida Vávry (1998). Je také členem literárního sdružení Kvašňák.