BáSnění Lucie Trmíkové
Oblíbené poetické texty vybírá a komentuje herečka a scenáristka Lucie Trmíková.
Herečka a scenáristka Lucie Trmíková se narodila v Kolíně roku 1969. Vystudovala herectví na pražské DAMU, poté působila v Činoherním klubu a v Divadle Komedie, kde zazářila především titulní rolí ve hře Terezka, za niž v roce 1998 získala Cenu Alfréda Radoka. V současné době je Lucie Trmíková bez stálého angažmá, účinkuje na několika pražských scénách. V Divadle v Dlouhé vytvořila hlavní ženské role v ibsenovských inscenacích Jana Nebeského Divoká kachna, Eyolfek a Heda Gablerová. S Nebeským a s hercem Davidem Prachařem vytvořila řadu autorských projektů, jako je např. Lamento, NoD Quijote, Příliš tichý nos, Pomocník Walser, Mlčky křičet, Dvojí domov, Miluji tě jak po smrti, Médeia. Na autorských projektech Peklo, Orfeus a Pustina spolupracovala s taneční skupinou 420people. Věnuje se také pedagogické činnosti, je autorkou dramatizací různých literárních předloh pro divadlo, rozhlas i televizi.
S autorkou připravila Marina Feltlová.
Natočeno v roce 2018.
ÚDAJE O VYDÁNÍ:
- Bohuslav Reynek: Kdyby do zahrady naší (Básnické spisy, Archa, Zlín, 1995)
- Else Lasker-Schülerová: Do mojí temnoty (ze sbírky Moje zázraky, překlad Alena Bláhová, Torst, 1993)
- Oldřich Mikulášek: Láska (ze sbírky Běžící luna, Československý spisovatel, 1964)
- T. S. Eliot: úryvek z básně Pustina (ze sbírky Pustina a jiné básně, překlad Jiří Valja, Odeon, 1967)
- Jan od Kříže: Kdysi za noci temné (ze sbírky Poezie, překlad Gustav Francl, Karmelitánské nakladatelství, 1992)
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.