BáSnění Jana Buriana
Básník, písničkář a prozaik Jan Burian uvádí své oblíbené básně.
Jan Burian vystudoval žurnalistiku na Univerzitě Karlově. Jako písničkář spolupracoval s Jiřím Dědečkem, Daielem Fikejzem, Petrem Skoumalem či Vlastislavem Matouškem. Od konce devadesátých let natáčí pravidelně desky ve spolupráci se svými syny Janem a Jiřím.
Od roku 1992 spolupracuje s Českou televizí (Posezení s Janem Burianem, Burianův den žen) i s Českým rozhlasem (Přestávka, Přesýpací hodina, Na sever s Janem Burianem), moderuje, píše fejetony, skládá hudbu, je autorem několika cestopisů a cestopisných dokumentárních filmů. Od roku 2002 pořádá Festival osamělých písničkářů. V posledních letech vydal alba Jihotaje, Jiná doba, Dvacet let v Arše, Jak zestárnout, Dvanáct druhů samoty, Muži jsou křehcí, Dívčí válka aj.
ÚDAJE O VYDÁNÍ:
- Torgeir Toregeirson: Příběh Ostrovana (překlad Helena Kadečková, báseň vyšla v kulturní revue Lettre Internationale)
- Nicanor Parra: Na obranu Violety Parrové (překlad Petr Zavadil, sbírka Básně proti plešatění, nakladatelství Mladá fronta 2002)
- Benny Andersen: Milí nepřátelé, Milí přátelé (překlad František Fröhlich, sbírka Má velká doba byla malá, nakladatelství Ivo Železný 2000)
- František Listopad: Z dílny (ze sbírky POESIE II, vyd. Dauphin, 2012, str. 256–7)
- Jan Burian: Bohyně kuchyně (text písně)
Nejposlouchanější
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
-
Jelena Mašínová: Motýlí smrt. Strhující milostná tragédie odvyprávěná v 18 telefonických rozhovorech
-
Henrik Ibsen: Nepřítel lidu. Drama o muži, který měl odvahu vyslovit pravdu
-
Karel Steigerwald, Ivan Bednář: Záchranka. „Bílé pláště“ v hlavní roli dramatického seriálu
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
