BáSnění Lídy Engelové
Básnická inventura režisérky Lídy Engelové zahrnuje italskou renesanční lyriku, limericky Edwarda Leara, verše Ivana Blatného pro dospělé i pro děti, hravé „třesky plesky“ Emanuela Frynty i zázrak jménem Jacques Prévert.
Lída Engelová je významná česká divadelní a rozhlasová režisérka, herečka a scenáristka, která patří k prvním ženám-režisérkám v českém profesionálním divadle. Studovala herectví u Vlasty Fabianové a režii na DAMU. Z režisérů ji nejvíc formovali Jan Grossman nebo Miroslav Macháček.
Její profesní směřování zásadně ovlivnila stáž v Londýně u legendárního režiséra Petera Brooka. Prošla mnoha českými a moravskými divadly. Společně s mimkou Zdenkou Kratochvílovou založily Kapesní divadlo.
Přes šedesát let ji pojí s pražským divadlem Viola. Režírovala také v zahraničí a za svůj celoživotní přínos divadlu obdržela Cenu Thálie.
ÚDAJE O VYDÁNÍ:
Gaspara Stampa: Mám těžký osud, mám (Navštívení krásy. Mladá Fronta, 1964; přel. Jan Vladislav); Michelangelo Buonarroti: Prchejte lidé před tím požárem (Navštívení krásy. Mladá Fronta, 1964, přel; Jan Vladislav)
Edward Lear: Jeden dědeček v jedné ulici, Jedna mladá dáma z La Valetty, Dědeček z Abadánu, Starý dědek z Veselí, Mladá dáma v Karpatech, Starý člověk z Nezvyku (Kniha třesků a plesků, Odeon 1984; přel. Antonín Přidal)
Ivan Blatný: Nad městem letěly šaškovy střevíce (Melancholické procházky, Blok 1990); Říkadlo (Jedna, dvě, tři, čtyři, pět, Akcent – Blok, 1997)
Emanuel Frynta: Žába, Had, Trychtýře, Žalva, Angličané (Písničky bez muziky, Albatros 1988)
Jacques Prévert: Jako zázrakem (Jako zázrakem, Československý spisovatel 1972; přel. Adolf Kroupa)
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Gustave Flaubert: Bouvard a Pécuchet. Rozhlasová premiéra příhod dvou pařížských písařů
-
Benzína Dehtov. Ondřej Vetchý a Václav Neužil v Pýchově černé komedii o životě hrou a hře o život
-
David Lynch, Kristine McKennová: Místo snění. Výběr z knihy o životě a díle geniálního režiséra
-
Mary W. Shelleyová: Frankenstein. Hororový román zakladatelky literárního žánru sci-fi
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
