Václav Vokolek: Česká krajina v obrazech německých malířů, 5 částí
Spisovatel a malíř Václav Vokolek je znalec krajiny severních Čech a díla výtvarných umělců, které tato romantická krajina inspirovala. Od místa, zvaného Porta Bohemica, které tvoří dva skalnaté břehy svírající řeku poblíž Ústí nad Labem, už směrem na sever až k moři krajina ztrácí členitost, mění se postupně v rovinu a ta se táhne až k ústí Labe do moře. Není tedy divu, že romantičtí umělci krajinu Středohoří, pískovcového Česko-saského Švýcarska , Děčínských stěn, Lužických hor i hor Krušných obdivovali a vraceli se do ní pro inspiraci.
Největším z nich byl bezesporu Caspar David Friedrich, ale patří sem i Ludwig Richter, Švýcaři Anton Graff a Adrian Zingg a celá dlouhá řada tvůrců rytin a krajinných výjevů. Knížky Romantická putování, ilustrované rytinami, začaly v 19. století vycházet stejně rychle, jak prudce stoupal zájem o výlety. Kromě nich sepisoval a kreslil České hrady český Němec František Alexander Heber, Máchův současník, který zde zaznamenával i pověsti. Děčínský oltář Caspara Davida Friedricha dnes v děčínské zámecké kapli nenajdeme, ale pod jménem Kříž v horách je k vidění v drážďanské galerii. V obrazech Caspara Davida Friedricha hraje česká krajina mimořádnou roli, stává se součástí malířova duchovního světa.
Pětidílný cyklus esejů Václava Vokolka v autorově interpretaci natočil režisér Vladimír Gromov. Vysíláme v rámci Roku německého jazyka na Vltavě.
Nejposlouchanější
-
Arnošt Lustig: Kůstka, dívka z Prahy. O silné touze přežít a dočkat se konce války za každou cenu
-
Karel Čapek: Bílá nemoc. Slavné protiválečné drama na obranu denně pošlapávané humanity
-
David Attenborough: Výpravy do divočiny. Vyprávění z cest do Paraguaye ke 100. narozeninám autora
-
Pavel Molek: Křižovatky. Drama o osudu Aloise Kříže, symbolu kolaborantství za protektorátu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
