WILLIAM SAROYAN: O neumírání
Memoárovou knihu O neumírání napsal americký spisovatel arménského původu William Saroyan v červenci 1959 v Paříži. Právě překročil padesátku a necítil se nejlépe: k finančním problémům se přidaly i problémy zdravotní a tyto okolnosti jej přiměly k bilancování, k úvahám o nejrůznějších tématech.
Saroyan se rozepisuje o sobě, o vztahu k dceři a synovi, o své tvorbě, úspěších a prohrách, o literatuře, ale také např. o hazardní hře, o dostizích, o tom, jak pracuje či odpočívá, prostě o všech podstatných i nepodstatných věcech, z nichž se skládá lidský život. "Neumírat není totéž jako žít, jen se to trochu podobá žití," upřesňuje Saroyan v jedné ze svých úvah a dodává: "Je to nedobrovolné spění ke konci." Nedejme se však těmito jeho slovy zmást: William Saroyan (1908-1981) byl typem člověka, který za každých okolností chce žít, a také žije naplno. Nepřehlédnutelné svědectví o tom zanechal ve svém literárním díle: napsal kolem stovky knih různých žánrů. A - jak si sám uvědomuje - i různé úrovně, z nichž některé ho řadí k nejúspěšnějším světovým autorům. Mnohé z nich byly přeloženy i do češtiny, mezi nejznámější patří jistě lyrická pohádka pro dospělé Tracyho tygr, román Lidská komedie, sbírky povídek Jmenuji se Aram a Pět zralých hrušek a jiné povídky; za zmínku stojí i divadelní hry, např. Čas tvého života, Minuty na hodinách, Stará sladká píseň lásky, Divadlo svět. Z memoárové knihy O neumírání nám bude v tomto týdnu číst Jan Vlasák v pořadu Psáno kurzivou. Od pondělí 3. do pátku 7. března v 10:00. PONDĚLÍ: Básník Manqué. ÚTERÝ: Joe Gould STŘEDA: Jak jsem psal Tracyho tygra ČTVRTEK: Poslední pohled PÁTEK: Neumírat není totéž, jako žít
