Někoho rozpláče, jiného přivede do transu. Tanec osvobozuje a rozvíjí představivost, říká choreografka Lenka Vagnerová
Lenka Vagnerová, tanečnice, choreografka. Moderuje Markéta Kaňková
Nefunguje to tak, že si představení jen tak zopakuješ. Musíš jít dovnitř, být myšlenkami uvnitř, reagovat na partnera. Tanec je prostě dřina, říká jedna z výrazných tváří českého současného tance, choreografka a tanečnice Lenka Vagnerová. Její Company letos slaví deset let, a i díky Lenčině dřině funguje – na české poměry netradičně – jako soubor, jehož tanečníci dostávají stálý plat. Ve Vizitce o tom mluvila s Markétou Kaňkovou.
Čtěte také
Pracovní sny a touhy v hlavě Lenky Vagnerové příliš prostoru nemají, život, inspirace a témata bere tak, jak přicházejí. Nicméně nepohrdla by spoluprací s Nickem Cavem, jehož divadelní projekty jsou pro ni stejně zajímavé jako jeho hudba. Ve Vizitce si tak v podání jeho kapely The Bad Seeds alespoň nechala zahrát skladbu Stagger Lee.
Do studia přišla s batohem plným knih od Edgara Alana Poea, právě jeho povídky totiž inspirují chystané představení Poe. Premiéru bude mít na konci dubna v Laterně Magice. „On je zkrátka klenot. Ačkoliv žil v časech tubery a smrt byla všude kolem něj, měl smysl pro ironii a jízlivost. Uměl popsat krásu života, krajinu, přírodu, ženy, ale taky emoce,“ vypočítává Lenka Vagnerová. V hlavních rolích Poea se představí Tereza Marečková a Vladimír Javorský, důležitá ale bude i vizualita: velké kyvadlo, lustr a komůrky, do kterých se tanečníci a tanečnice mohou schovat.
Ponořit se a chvíli zůstat pod hladinou
Ze slov i výrazu Lenky Vagnerové je zřejmé, že smysl jí dávají jen věci, do kterých se může ponořit, studovat je, dávat jim od rána do večera maximum. Taková je i taneční opereta María de Buenos Aires, již spolu se svou Company připravila pro prkna Městských divadel pražských. Kromě taneční složky se nadchla i pro velký průzkum odhalující, o čem přesně pojednává zdánlivě rouhačské libreto jeho autora Horacia Ferrery. Také o tom mluvila ve Vizitce detailně.
Čtěte také
I díky své houževnatost, nadšení pro tanec a tahu na branku dokázala ze své před deseti lety založené Company vytvořit na české poměry ojedinělý soubor společně pracující na denní bázi. „Makáme každý den, řád souboru a provozu je pečlivě připravený. Nemusíme tak řešit jednotlivé termíny a už ani stěhování z místa na místo. Když chcete mít laťku na nejvyšší možné úrovni, jinak to nejde,“ konstatuje. S Markétou Kaňkovou v rozhovoru probíraly, jak tanec dokáže člověka ovlivnit. Podle Vagnerové je tanec pro diváka, navyklého rychlému životu, terapeutickou záležitostí, v kombinaci s muzikou jej prý dokáže dostat až do meditativního stavu. „Spousta diváků sedí v hledišti ještě po představení, někdo se dokonce rozbrečí. Tanec taky rozvíjí představivost a osvobozuje od konkrétních informací, které člověk dostává v běžném životě,“ říká. Pro tanečníka je pak nástrojem pro vyjádření emocí a myšlenek, silně si skrz něj uvědomují tělo. Tento princip je podstatou Lenčiny taneční metody Talk Through Your Body. I o ní se v choreografčině Vizitce dozvíte více.
Související
-
Když se nehýbu, jsem nervózní a nepříjemná, říká tanečnice Veronika Knytlová
První představení, ve kterém Veronika Knytlová nemusela řešit žádné technické „parametry“ tance, se jmenovalo Průzor hrdlem a vzniklo ve spolupráci s Terezou Ondrovou.
-
Tanec? To je noblesní způsob komunikace, říká tanečnice a choreografka Marie Kinsky
Narodila se v Provence, svůj život ale od 90. let pojí s ČR, kde se dlouhodobě věnuje propagaci a podpoře tance. Vede Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA.
-
Mým tématem je hledání rovnováhy mezi autentičností a sebekontrolou, říká tanečnice Tereza Lenerová
Představení, na kterých se podílí, vznikají z osobních příběhů, z vnitřního puzení. „I díky tomu se dokážu lépe propojit s divákem,“ myslí si tanečnice Tereza Lenerová.
Nejposlouchanější
Viktorín Šulc: Etuda z odvrácené strany. Alois Švehlík a Vladimír Dlouhý na stopě brutálnímu vrahovi
-
Nikolaj Vasiljevič Gogol: Ženitba. Komedie s Ivou Janžurovou, Danou Medřickou a Jiřím Sovákem
-
Léon Bloy: Chudá žena. Nezapomenutelnou a vznešenou dceru bídy čte Jan Kanyza
-
Karel Čapek: Krakatit. Román o výbušninách a snění, o lidských vášních a bohu
-
Marie Urbanová − Stanislav Tišer: Já byl frajer kluk. Divoký život romského boxera a veksláka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor


Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.