Cítíte se trapně? Dnes se vám uleví. Mým tématem je i hledání rovnováhy mezi autentičností a sebekontrolou, říká tanečnice Tereza Lenerová
Všechna představení, na kterých se podílí, vznikají z osobních příběhů, z vnitřního puzení. „I díky tomu se dokážu lépe propojit s divákem,“ myslí si jedna z výrazných tanečnic současnosti Tereza Lenerová. Nedávno v Divadle Ponec uvedla novou inscenaci nazvanou dis pla y, ve které se zabývala hranicemi únosnosti. I o tom ve Vizitce mluvila s Markétou Kaňkovou.
I když zrovna působí jako choreografka a režisérka a nikoliv jako tanečnice, ráda si roli vyzkouší na vlastní tělo. Během aktuálního zkoušení nového představení Existuje dojem bytí! s premiérou v prosinci zjistila, jaké to je, když tančíte s na tělo přivázanými kládami. Miluje ticho, které na rozdíl od hudby neodvádí pozornost od tanečního procesu, z hudby ale často čerpá energii. Ráda taky spolupracuje s dalšími tanečníky.
Čtěte také
S Jitkou Čechovou nazkoušely během koronavirové pandemie choreografii nazvanou dis pla y; z původního „blbnutí“ vykřesaly tvar, ve kterém zkoumají, do jaké míry si člověk dokáže stát za svou autentičností a kdy už podléhá představám okolí. „Nakonec jsme samy podlehly tlaku, že představení uvidí lidi, a zkrotily jsme ho, je srozumitelnější,“ konstatuje. Představení provází podtitul „Jestli jste se někdy cítili trapně, dnes se vám uleví“, přičemž trapno prý Terezu Lenerovou provází celý život. Spojené je zejména s angličtinou, protože díky hokejovému angažmá jejího otce Slavomíra Lenera jako dítě žila (a tančila) několik let v Kanadě. „Dost často mívám přeřeky, třeba letušce jsem řekla světluška.“
Vzít přetvářku do hry
S podobným tématem osobního diskomfortu pracovala i v rámci svého ceněného debutu Proměnná, který v roce 2009 připravila s izraelskou tanečnicí Einat Ganz. Spřátelily se na studiích v Amsterodamu, po opětovném setkání ale shledaly, že jsou si o dost vzdálenější. „Zjistily jsme, že jsme se změnily. Začaly jsme se hádat, vyčítaly jsme si přetvářku, zkrátka byly jsme dost v konfliktu. Ale vzaly jsme to neporozumění do hry a vznikla z toho Proměnná,“ vzpomíná.
Čtěte také
Ve Vizitce popsala i vznik své pravděpodobně nejznámější autorské „švihadlové“ choreografie Švihla (2017), která vyšla z potřeby proskákat se k sobě samé. Ačkoliv Tereza Lenerová stále dostává nabídky na další reprízy, tuto kapitolu vnímá jako uzavřenou. Mimo jiné i z důvodu zdravotních komplikací, lékaři jí nedávno diagnostikovali revmatickou Bechtěrevovu nemoc.
Tématem rozhovoru byly i vzpomínky na studia na pražské konzervatoři Duncan Centre, amsterodamské škole The Theaterschool i na samotné taneční začátky ve folklorním souboru Valášek. „Formovalo mě to tam, dětem bych folklorní tanec doporučila, pro tělo to není takový zásah jako balet,“ míní. „Ovlivnilo mě to i genderově, v písních se navíc zpívá a tančí o konkrétních životních situacích,“ uzavřela.
Související
-
Petra Tejnorová a Tereza Ondrová: Zkoušení projektu Same same bylo časem naplněného hledání
Tanečnice a režisérka vytvořily groteskní duo v projektu pod vedením francouzské choreografky Karine Ponties.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://vltava.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://vltava.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.