Současnost českého současného tance. Diskuze o jeho specifikách, kladech i problémech
Nacházíme se v období mezi dvěma velkými tanečními událostmi. 24. ročník České taneční platformy se odehrál v dubnu, a za necelý měsíc tu bude třicetiletý festival Tanec Praha. Jeho výročí, a více než čtvrt století existence žánru současného tance, je dobrou příležitostí k oslavě i zamyšlení.
Současný tanec vstoupil do kontextu českého umění po roce 1989, a jako relativně mladý umělecký žánr jej často veřejnost, a dokonce i ta kulturní, nedokáže rozlišit. Mluvčí pořadu, které k mikrofonu pozvala Jana Návratová, jsou však jiného názoru. Současný tanec podle emeritní šéfredaktorky Tanečních aktualit Lucie Hayashi není třeba definovat: „Jde o žánr, který chce být aktuální a současný, a to jak ve své formě, tak obsahu…“
Podle Martina Macháčka, šéfredaktora internetové verze revue Taneční zóna, má současný tanec „potenciál otevírat hraniční témata současnosti, ať už je to gender, či politická korektnost. Je to jeho určitou specifickou dynamikou.“
Pro třetího diskutujícího, čerstvě jmenovaného šéfredaktora Tanečních aktualit Josefa Bartoše, je zase podstatné, že současný tanec „má hodně gramatik a jde vždycky do extrému.“
V diskusi se kritici a publicisté věnují aktuální taneční scéně a jmenují autory a díla, která ji výrazně profilují. Pozastavují se však nad tím, že hlavní přehlídka – Česká taneční platforma, která zároveň slouží jako nabídka pro zahraniční dramaturgy, některá z významných souborů několik let po sobě neprezentuje.
Tanec, to jsou především tanečníci. A i když současný tanec neprodukuje „etoiles“ jako je tomu v baletu, neznamená to, že by taneční hvězdy postrádal. Hosté pořadu v této souvislosti vyzdvihují např. Helenu Arenbergerovou, Terezu Ondrovou, Markétu Vacovskou, Jara Viňarského či Lenku Vagnerovou.
V diskusi o problémech a nedostatcích, s nimiž se současný český tanec potýká, detekují mluvčí především slabé oborové PR a marketing. Na tento, pro dnešní svět klíčový servis, nezbývají umělcům kapacity. Více na toto téma zjistíte při poslechu našeho pořadu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.