Současnost českého současného tance. Diskuze o jeho specifikách, kladech i problémech
Nacházíme se v období mezi dvěma velkými tanečními událostmi. 24. ročník České taneční platformy se odehrál v dubnu, a za necelý měsíc tu bude třicetiletý festival Tanec Praha. Jeho výročí, a více než čtvrt století existence žánru současného tance, je dobrou příležitostí k oslavě i zamyšlení.
Současný tanec vstoupil do kontextu českého umění po roce 1989, a jako relativně mladý umělecký žánr jej často veřejnost, a dokonce i ta kulturní, nedokáže rozlišit. Mluvčí pořadu, které k mikrofonu pozvala Jana Návratová, jsou však jiného názoru. Současný tanec podle emeritní šéfredaktorky Tanečních aktualit Lucie Hayashi není třeba definovat: „Jde o žánr, který chce být aktuální a současný, a to jak ve své formě, tak obsahu…“
Podle Martina Macháčka, šéfredaktora internetové verze revue Taneční zóna, má současný tanec „potenciál otevírat hraniční témata současnosti, ať už je to gender, či politická korektnost. Je to jeho určitou specifickou dynamikou.“
Pro třetího diskutujícího, čerstvě jmenovaného šéfredaktora Tanečních aktualit Josefa Bartoše, je zase podstatné, že současný tanec „má hodně gramatik a jde vždycky do extrému.“
V diskusi se kritici a publicisté věnují aktuální taneční scéně a jmenují autory a díla, která ji výrazně profilují. Pozastavují se však nad tím, že hlavní přehlídka – Česká taneční platforma, která zároveň slouží jako nabídka pro zahraniční dramaturgy, některá z významných souborů několik let po sobě neprezentuje.
Tanec, to jsou především tanečníci. A i když současný tanec neprodukuje „etoiles“ jako je tomu v baletu, neznamená to, že by taneční hvězdy postrádal. Hosté pořadu v této souvislosti vyzdvihují např. Helenu Arenbergerovou, Terezu Ondrovou, Markétu Vacovskou, Jara Viňarského či Lenku Vagnerovou.
V diskusi o problémech a nedostatcích, s nimiž se současný český tanec potýká, detekují mluvčí především slabé oborové PR a marketing. Na tento, pro dnešní svět klíčový servis, nezbývají umělcům kapacity. Více na toto téma zjistíte při poslechu našeho pořadu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
