Miroslav Stuchl: Jenovéfa. Adaptace loutkové hry o životě a utrpení hraběnky Jenovéfy z Brabantu
Vedle „Doktora Fausta“ a „Dona Šajna“ patřila k nejrozšířenějším loutkovým hrám historie o Jenovéfě z Brabantu, která patrně skutečně žila kolem roku 732 po Kr. Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Jenovéfin osud se literárního zpracování dočkal už ve 14. století. Největšího ohlasu dosáhla Jenovéfina historie v podobě legendy, která vyšla v Paříži v roce 1638 a byla hojně překládána do cizích jazyků. V českých zemích byla opakovaně vydávána jako knížka lidového čtení. První dramatická zpracování příběhu těžce zkoušené nevinné hraběnky byla určena pro živé herce. Až následně si titul oblíbili loutkáři a vzniklo velké množství verzí hry, některé s komickou figurou Hanswursta.
U nás je známá jediná podobná verze s oblíbeným komickým Kašpárkem. Ostatní zachované české verze mají vážný charakter, s respektem se sklánějí před mravní čistotou a manželskou věrností hraběnky Jenovéfy.
Staří čeští loutkáři hrávali své kusy zpaměti, textům se učili poslechem u svých rodových předchůdců. Improvizace vedly k neustálému rozrůzňování jednotlivých podání, ještě před potřebou zachytit v rukopise text celé produkce.
Historie hraběnky Jenovéfy patřila v 19. století k nejoblíbenějším kusům českých loutkářů. Když vydal v roce 1870 své zpracování látky Josef Kajetán Tyl, začali čeští loutkáři upravovat především Tylovu verzi hry a své vlastní rodové verze opouštěli.
Rozhlasová podoba Jenovéfy vznikla zpracováním her pěti starých českých loutkářů. V textech se najde nemálo nelogičností v rozvíjení děje, naivní zkratkovitost v jednání postav, mísení rádoby vznosné mluvy s banálním jazykem. Dnes právě ony dramatické „poruchy“ spolu s celkovým starobylým koloritem vytvářejí dojem svérázné nekonvenčnosti i úsměvné libosti.
Scénáře Miroslava Stuchla se ujal režisér Josef Henke, který se adaptacím her českých loutkářů v rozhlase věnoval opakovaně. Do titulní role obsadil Taťjanu Medveckou, herečku, která v postavě křivě obviněné hraběnky Jenovéfy osvědčila mimořádný cit pro žánr a interpretační suverenitu. Reprízu vysíláme k jubileu, které tato významná divadelní, filmová a rozhlasová herečka právě slaví (Taťjana Medvecká *10. 11. 1953).
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
George Farquhar: Galantní lest. Hvězdně obsazená komedie o dvou zchudlých londýnských kavalírech
-
Alain-Fournier: Kouzelné dobrodružství. Obraz citového života mladých na přelomu 19. a 20. století
-
Abel Posse: Psi z ráje. Objevil Kolumbus ztracený ráj?
-
Helena Benešová: Šerloček. Když se z dětské hry na detektiva stane tragická záležitost
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.