Miroslav Stuchl: Jenovéfa. Adaptace loutkové hry o životě a utrpení hraběnky Jenovéfy z Brabantu

Jenovéfin osud se literárního zpracování dočkal už ve 14. století. Největšího ohlasu dosáhla Jenovéfina historie v podobě legendy, která vyšla v Paříži v roce 1638 a byla hojně překládána do cizích jazyků. V českých zemích byla opakovaně vydávána jako knížka lidového čtení. První dramatická zpracování příběhu těžce zkoušené nevinné hraběnky byla určena pro živé herce. Až následně si titul oblíbili loutkáři a vzniklo velké množství verzí hry, některé s komickou figurou Hanswursta.

U nás je známá jediná podobná verze s oblíbeným komickým Kašpárkem. Ostatní zachované české verze mají vážný charakter, s respektem se sklánějí před mravní čistotou a manželskou věrností hraběnky Jenovéfy.

Staří čeští loutkáři hrávali své kusy zpaměti, textům se učili poslechem u svých rodových předchůdců. Improvizace vedly k neustálému rozrůzňování jednotlivých podání, ještě před potřebou zachytit v rukopise text celé produkce.

Historie hraběnky Jenovéfy patřila v 19. století k nejoblíbenějším kusům českých loutkářů. Když vydal v roce 1870 své zpracování látky Josef Kajetán Tyl, začali čeští loutkáři upravovat především Tylovu verzi hry a své vlastní rodové verze opouštěli.

Rozhlasová podoba Jenovéfy vznikla zpracováním her pěti starých českých loutkářů. V textech se najde nemálo nelogičností v rozvíjení děje, naivní zkratkovitost v jednání postav, mísení rádoby vznosné mluvy s banálním jazykem. Dnes právě ony dramatické „poruchy“ spolu s celkovým starobylým koloritem vytvářejí dojem svérázné nekonvenčnosti i úsměvné libosti.

Scénáře Miroslava Stuchla se ujal režisér Josef Henke, který se adaptacím her českých loutkářů v rozhlase věnoval opakovaně. Do titulní role obsadil Taťjanu Medveckou, herečku, která v postavě křivě obviněné hraběnky Jenovéfy osvědčila mimořádný cit pro žánr a interpretační suverenitu. Reprízu vysíláme k jubileu, které tato významná divadelní, filmová a rozhlasová herečka právě slaví (Taťjana Medvecká *10. 11. 1953).