Pavel Kolmačka: Jedna věta
Laureátem státní ceny za literaturu se stal spisovatel a překladatel Pavel Kolmačka. Jeho románu Canto ostinato se tak po Seifertově ceně dostalo dalšího prestižního ocenění a potvrzuje se, že jde o jeden z nejpozoruhodnějších a nejhlubších textů posledních let.
Canto ostinato představuje autorův dialog se smrtí, téma, se kterým se musí vyrovnávat a kolem kterého krouží Kolmačkovy postavy. Zároveň se ale hlavním tématem stává také život sám, život v rodině, hledání sebe sama, svého vnitřního hlasu a odpovědí na otázku „Kam patří mé srdce?“ Román Canto ostinato ve své poetice navazuje na předchozí tvorbu Pavla Kolmačky. Jedinečnost jeho literatury můžete ocenit také v jeho deníkových zápisech z knihy Jedna věta, kterou pro rozhlas upravil hudební skladatel Michal Rataj a natočil s hercem Davidem Matáskem.
Zapisovat po celý jeden rok každý den jednu větu a v ní zachytit všechno dění, nebo jediný pohled, záblesk, myšlenku. Tři sta šedesát pět dní v roce a stejný počet vět. Každodenně zapisované se musí vtěsnat mezi proustovskou větu a jednoslovné zvolání.
Nápad na koncept „Jedné věty“ vzešel od Viktora Karlíka, výtvarníka a redaktora Revolver Revue. A právě jedním z autorů, který se v roce 2011 tohoto projektu účastnil, byl básník a překladatel Pavel Kolmačka. Vznikla tak svébytná knížka či sešit, jehož motem by mohlo být Kolmačkovo dvojverší: „Nic neopomenout, nic nepropást / z tohoto dne, který se naklání.“
Související
-
Dialog se smrtí a Skandinávií. Státní ceny za literaturu a překlad získali Kolmačka a Hartlová
Román Canto ostinato znovu potvrzuje, že jde o jeden z nejpozoruhodnějších textů posledních let. Státní cenu za překlad získala skandinávistka Dagmar Hartlová.
-
Psaní textů je cesta do neznáma. Jdu po značce s motivy, říká básník a prozaik Pavel Kolmačka
Překladatel Junga přemýšlí o díle jako o ponoru do hlubin. Po téměř dvaceti letech napsal svůj druhý román Canto Ostinato. V čem je síla prózy jiná než síla poezie?
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
