Dialog se smrtí a Skandinávií. Státní ceny za literaturu a překlad získali Pavel Kolmačka a Dagmar Hartlová
Román Canto ostinato po Seifertově ceně znovu potvrzuje, že jde o jeden z nejpozoruhodnějších textů posledních let. Státní cenu za překladatelské dílo získala skandinávistka Dagmar Hartlová.
Vzorce nepřetržitého opakování
Státní cena za literaturu se uděluje od roku 1995 v návaznosti na tradici první republiky, která byla ustavena roku 1920. Je určena k ohodnocení buď významného původního díla české literatury ‒ jako v letošním roce, nebo dosavadní literární tvorby. Státní cena za literaturu se uděluje na návrh poroty jmenované ministrem kultury. Letos ji obdržel básník, prozaik, redaktor a překladatel Pavel Kolmačka za literární počin, loňský román Canto ostinato: Listopad, prožitky blízké zimy, kterým mimo jiné ohledává úzkost ze smrti jako reálnou sílu, která pracuje uvnitř nás, kdesi v „podpalubí“, jakýsi dialog se smrtí. „V šestnácti kapitolách autor rozvíjí metaforu podobnosti života a hudby v jejich repetitivních motivech. Canto ostinato, stejnojmenná minimalistická skladba napsaná pro čtyři hudební nástroje, je postavena na opakujících se figurách, jež interpreti poměrně volně kombinují a rozvíjejí. „Román-síť, jak bývá Kolmačkova próza označována, rozkrývá vzorce nepřetržitého opakování – jakéhosi genetického kódu či jakýchsi rodinných konstelací – které v sobě zahrnují to, co si neseme z dědictví předchozích generací, i to, co předáváme dalším pokolením,“ praví laudatio. Jedinečnost Kolmačkovy poetiky můžete ocenit také v jeho deníkových zápisech z knihy Jedna věta, kterou pro rozhlas upravil hudební skladatel Michal Rataj a natočil s hercem Davidem Matáskem.
Překládání je pro mě všechno
Státní cenu za překladatelské dílo získala Dagmar Hartlová za celoživotní přínos ke zprostředkování švédské a norské literatury českému čtenáři a za významné pedagogické působení. Její precizní práci vyzdvihla porota i v hodnocení: „Do češtiny převádí tematicky i formálně náročná díla, která vyžadují schopnost ponořit se do různých historických epoch a prostředí, ale také zprostředkovat výraznou poetiku. Vedle překladů samotných je její zásluhou také skutečnost, že pro severskou literaturu dokázala nadchnout česká nakladatelství v době dávno před rozmachem severské krimi. Každá přítomnost Dagmar Hartlové na jakémkoliv publikačním počinu, ať v roli překladatelky, či redaktorky, vždy představuje záruku vynikající práce a vysoké kvality výsledku.“
Související
-
Psaní textů je cesta do neznáma. Jdu po značce s motivy, říká básník a prozaik Pavel Kolmačka
Překladatel Junga přemýšlí o díle jako o ponoru do hlubin. Po téměř dvaceti letech napsal svůj druhý román Canto Ostinato. V čem je síla prózy jiná než síla poezie?
-
Larsson, Mankell nebo Lapidus? Švédské detektivky jsou...
Na stole ve studiu Radiožurnálu se po 10. hodině objevila červená sametová krabička s Řádem polární hvězdy. Toto vyznamenání dostává jen pár vybraných osobností na ...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.