Dialog se smrtí a Skandinávií. Státní ceny za literaturu a překlad získali Pavel Kolmačka a Dagmar Hartlová
Román Canto ostinato po Seifertově ceně znovu potvrzuje, že jde o jeden z nejpozoruhodnějších textů posledních let. Státní cenu za překladatelské dílo získala skandinávistka Dagmar Hartlová.
Vzorce nepřetržitého opakování
Státní cena za literaturu se uděluje od roku 1995 v návaznosti na tradici první republiky, která byla ustavena roku 1920. Je určena k ohodnocení buď významného původního díla české literatury ‒ jako v letošním roce, nebo dosavadní literární tvorby. Státní cena za literaturu se uděluje na návrh poroty jmenované ministrem kultury. Letos ji obdržel básník, prozaik, redaktor a překladatel Pavel Kolmačka za literární počin, loňský román Canto ostinato: Listopad, prožitky blízké zimy, kterým mimo jiné ohledává úzkost ze smrti jako reálnou sílu, která pracuje uvnitř nás, kdesi v „podpalubí“, jakýsi dialog se smrtí. „V šestnácti kapitolách autor rozvíjí metaforu podobnosti života a hudby v jejich repetitivních motivech. Canto ostinato, stejnojmenná minimalistická skladba napsaná pro čtyři hudební nástroje, je postavena na opakujících se figurách, jež interpreti poměrně volně kombinují a rozvíjejí. „Román-síť, jak bývá Kolmačkova próza označována, rozkrývá vzorce nepřetržitého opakování – jakéhosi genetického kódu či jakýchsi rodinných konstelací – které v sobě zahrnují to, co si neseme z dědictví předchozích generací, i to, co předáváme dalším pokolením,“ praví laudatio. Jedinečnost Kolmačkovy poetiky můžete ocenit také v jeho deníkových zápisech z knihy Jedna věta, kterou pro rozhlas upravil hudební skladatel Michal Rataj a natočil s hercem Davidem Matáskem.
Překládání je pro mě všechno
Státní cenu za překladatelské dílo získala Dagmar Hartlová za celoživotní přínos ke zprostředkování švédské a norské literatury českému čtenáři a za významné pedagogické působení. Její precizní práci vyzdvihla porota i v hodnocení: „Do češtiny převádí tematicky i formálně náročná díla, která vyžadují schopnost ponořit se do různých historických epoch a prostředí, ale také zprostředkovat výraznou poetiku. Vedle překladů samotných je její zásluhou také skutečnost, že pro severskou literaturu dokázala nadchnout česká nakladatelství v době dávno před rozmachem severské krimi. Každá přítomnost Dagmar Hartlové na jakémkoliv publikačním počinu, ať v roli překladatelky, či redaktorky, vždy představuje záruku vynikající práce a vysoké kvality výsledku.“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Benzína Dehtov. Ondřej Vetchý a Václav Neužil v Pýchově černé komedii o životě hrou a hře o život
-
Marguerite Durasová: Milenec. Skandální příběh zakázané lásky zámožného Číňana a francouzské dívky
-
Zemřel spisovatel Vladimír Páral. Poslechněte si jeho vyprávění ve vltavských Osudech
-
Lev Nikolajevič Tolstoj: Vojna a mír. Epochální dílo a společenská kritika z napoleonských válek
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.