Psaní textů je cesta do neznáma. Jdu po značce s motivy, které se mi ozývají. Když jim věnuji pozornost, přicházejí další, říká básník a držitel Ceny Jaroslava Seiferta Pavel Kolmačka
11. červenec 2024, aktualizováno
Je držitelem Ceny Jaroslava Seiferta, kterou uděluje Nadace Charty 77. Překladatel Junga přemýšlí o díle jako o ponoru do hlubin. Po téměř dvaceti letech napsal svůj druhý román Canto Ostinato. V čem je síla prózy jiná než síla poezie? Jak dozrává text, který na místo básní bude prozaický, proč je pro něj psaní sněním za bílého dne a často při znění hudby? Ptá se Karolína Koubová. Repríza z 5. dubna 2024.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Anton Pavlovič Čechov: Višňový sad. Mistrovské drama s Tatianou Dykovou v hlavní roli
-
Paolo Sorrentino: Tony Pagoda a jeho přátelé. Poezie, vulgarita i něha v příbězích plných nostalgie
-
Michel Houellebecq: Podvolení. Francie blízké budoucnosti a příběh o hledání víry, lásky a hranic
-
Naše, Sladká, Klepy a další povídky Barbory Hrínové
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
