Max Jacob: Kalíšek na kostky
Ze stejnojmenné sbírky básní v próze francouzského spisovatele v překladu Michala Novotného připravil Petr Turek. Účinkuje Jiří Lábus.
Básník, prozaik, grafik a umělecký kritik Max Jacob (1876–1944) pocházel z Bretaně. Na sklonku 19. století přišel do Paříže, kde se po několika měsících seznámil s Pablem Picassem, který mu řekl: „Jsi básník. Piš.“
Sbírka básní v próze Kalíšek na kostky vyšla poprvé vlastním nákladem autora v listopadu 1917. V roce 1921 se Jacob po náboženské konverzi uchýlil do malé vesnice s někdejším benediktinským opatstvím, kde s kratšími či delšími přestávkami (pobyty v prostředí pařížské bohémy) pobýval až do svého zatčení gestapem. Zemřel v internačním táboře v Drancy dva dny před transportem do Osvětimi.
Max Jacob měl velký vliv na malíře i básníky 20. století. Svým pojetím básně v próze nově definoval obsah a styl tohoto literárního žánru: nespoutaná fantazie básníkova se zcela odpoutává od racionální logiky, ale zůstává pevně ukotvena v realitě.
Účinkuje: Jiří Lábus Autor: Max JacobRežie: Petr AdlerPřeklad: Michal NovotnýPřipravil: Petr Turek
Nejposlouchanější
-
Anna Beata Háblová: Víry. Románové podobenství o cestě k překonání strachu a ponížení
-
Zmizela a Strýček z nebe. Šumavské povídky Karla Klostermanna
-
Winterbergova poslední cesta. Železniční roadstory podle bestselleru Jaroslava Rudiše
-
Antonín Přidal: Výstřel a spol. Rozhlasová groteska podle filmového námětu Vladislava Vančury
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.