Martin Bedřich: Navštivte Československo!

Vedle Prahy nebo jiných známých měst jsou to například nejrůznější lázně, ale také přírodní oblasti a specificky hory, především za účelem zimní, lyžařské rekreace. Na první pohled se může zdát, že sice jde o rozmanité téma – vždyť kolik zajímavých a krásných lokalit v naší zemi máme –, ale tím to tak nějak končí. Co chytrého se dá vymyslet k tématu plakátů lákajících k výletu do Prachovských skal, k lyžovačce v Krkonoších nebo cestě do Brna?

Čtěte také

Martin Bedřich: Krajina snů

Bylo proto překvapivé, kam až nás práce nad cestovatelskými plakáty zavedla. Zdánlivě efemérní médium, tedy potištěný papír určený k výlepu na prkenných ohradách nebo k tomu určených plochách domů, v sobě nese nečekaný potenciál a mnoho významů, odkazujících daleko za jeho okraj.

V prvé řadě jde o rozměr politický, neboť každé období s sebou i v banální výzvě „Cestujete do Československa!“ nese trochu odlišný náboj. Za první republiky jde o to, otevřít nově vzniklý stát světu, ukázat jeho krásy a potenciál – přírodní, kulturní i hospodářský, a tím ho vlastně i trochu legitimizovat.

Příznačné je proto zdůrazňování místa Československa na mezinárodních dopravních trasách. Londýn, Ostende, Norimberk, Cheb, Praha – prezentuje železniční mapku jeden z plakátů ve francouzštině, jinak ovšem znázorňující Karlův most. To za protektorátu naopak plakáty cílí na domácí obyvatele, aby cestovali doma, protože „všude dobře, doma nejlíp“.

Čtěte také

Martin Bedřich: O nové podobě Ústavy

Jestliže se dříve plakáty i svým stylem obracely na střední a vyšší třídu, socialistické plakáty oslovují dělníky, a to pod heslem „Nejlepším v práci – rekreaci“. Cestování se zkrátka stalo politicky podmíněnou výsadou. A v době, kdy komunistický režim systematicky devastoval přírodu, cíleně zanedbával památky a drasticky omezoval svobodu obyvatel vlastní země, lákal zahraniční turisty okázalými plakáty opěvujícími českou kulturu, přírodu a služby. Symbol letadla na nekonečném modrém nebi jako výzva k návštěvě ČSSR se z domácího pohledu stal hořkým paradoxem.

Ale nejde jen o politiku a velké dějiny, které pochopitelně pronikaly i do zdánlivě idylických plakátových výjevů. Kolik rozmanitých významových rovin v sobě obsahuje plakát zvoucí k návštěvě třeba takového Jičína? Jak cizinci byť jen nastínit příval asociací, které takové místo vyvolává: Jičín jako brána do Prachovských skal, romantických scenérii skalních měst spojených s rodinnými výlety, studentským trampováním, školními zájezdy; kraj prodchnutý tragickou i heroickou valdštejnskou historií, ale také Čtvrtkovým Rumcajzem s jeho karikaturou němectví a šlechtictví; město pohádek i lipové aleje do Valdic, o které básní Ivan Martin Jirous.

Čtěte také

Martin Bedřich: Ve skanzenu

Kolik jiných řetězců dojmů, vzpomínek, vůní, zvuků a příběhů vyvolá plakát zvoucí do Českého Krumlova, lákající na rybaření v Berounce či lyžování v Rokytnici. Jakým strojem času je plakát s výzvou „Venku chutná dvojnásobně. Zásobte se ještě doma“, na kterém jede stylizovaný vlak složený z šišky turistického salámu, plechovky kondenzovaného mléka, kulaté krabičky taveného sýra či balíčku sušenek Bebe…

To vše totiž vytváří identitu, tedy komplex zkušeností, jimž specificky rozumí jen určitá skupina lidí sdílejících společnou minulost a prostor. Je to součást široké kultury, jež nás sice zákonitě definuje v odlišnosti vůči nějaké jiné skupině, která takové zkušenosti nemá, ale nijak neznemožňuje otevřenost a vstřícnost k jinakosti. Staví však na určitém základě, který je historicky a prostorově determinovaný a jenž nemá smysl zavrhovat, nebo naopak adorovat, ale spíš jej neustále s úžasem reflektovat.

Čtěte také

Martin Bedřich: Inter arma…

Probírání se československými cestovatelskými plakáty byla v tomto smyslu nesmírně zajímavé a obohacující. Člověku se vybavovaly citáty z beletrie, odkazy na historii, filmy, písničky, paradoxy i koincidence našich dějin, vzpomínky specificky vlastní i ty kolektivní, sdílené v různých generacích i napříč jimi. Jak k tomu ale přizvat někoho zvenčí? Jak poodhrnout oponu toho, co vše tvoří danou kulturu? Heslo „Navštivte Československo!“ je zdánlivě přímočaré a snadné. Co to ale skutečně znamená, se už vysvětluje mnohem hůře.