Pavel Landovský: Hodinový hoteliér. Hrušínský a Lukavský ve hře o destrukci lidských vztahů

Komedie Hodinový hoteliér byla poprvé uvedena koncem šedesátých let v pražském Činoherním klubu, kde byl její autor Pavel Landovský v hereckém angažmá. A jako přední člen této proslulé scény tu exceloval v řadě rolí. V inscenaci, která byla uváděná v letech 1969–1973, si pod vedením režiséra Evalda Schorma zahráli Oldřich Nový, Miroslav Homola, František Husák a Jana Břežková.

V Činoherním klubu se naplno prosadil Landovského nezaměnitelný herecký projev, osobitý humor a schopnost spojovat drsnost s nečekanou citlivostí. Letos si připomínáme nedožité devadesáté narozeniny Pavla Landovského, výrazného herce, autora divadelních i rozhlasových her a také člověka, který se nebál vystoupit s jasným občanským postojem v čase komunistické normalizace.

Koncem sedmdesátých let byl Landovský politickými poměry donucen odejít do exilu. Své další herecké angažmá získal ve vídeňském Burgtheatru. Přestože se těžiště jeho herecké práce na řadu let přesunulo do Vídně, díky éře v Činoherním klubu i množství filmových a televizních rolí, zůstával nadále v povědomí diváků, kteří přivítali jeho návrat do českého uměleckého prostředí po listopadu 1989.

Rozhlasová podoba komedie Hodinový hoteliér vznikla počátkem devadesátých let v režii Josefa Melče s Rudolfem Hrušínským a Radovanem Lukavským v hlavních rolích. Dějištěm hry je byt, obývaný dvěma stárnoucími a velice svéráznými muži. Byt je zároveň využíván mladou dvojicí, která tu jako v hodinovém hotelu pěstuje svoji utajovanou lásku.

Na vztazích pozoruhodné čtveřice postav autor rozehrává komedii o pošetilostech lidského počínání, o snahách těžit ze všeho a ze všech, ale i o snahách zachovat si navzdory prostředí, kde se hodnoty proměňují ve veteš, přece jen jakýsi lidský rozměr.