Markéta Pilátová: Jak jsme se shodli
Celý měsíc jsem četla básně, povídky, úvahy a středoškolské eseje. Dělala jsem totiž porotkyni ve třech literárních soutěžích. Nejvíc mě na tomhle druhu čtenářského zážitku baví, jak se shodneme, nebo neshodneme s ostatními porotci.
V literární soutěži Mladí humanisté mají dokonce, kromě odborné taky studentskou porotu a ta rozhoduje spolu s námi. A krásné je, že s touhle porotou se dospělí porotci většinou neshodnou.
Čtěte také
Letos panovala neshoda ve všech kategoriích. Studenti totiž většinou neoceňují příliš texty, které je nějak znejišťují. A nám dospělým se většinou takové texty líbí.
Letos jsme se se studentskou porotou sešli v Brně, v prosklené třídě gymnázia Labyrinth. Petr Borkovec byl u sebe doma a online s námi, já byla se studenty v Brně a Petra Procházková se připojila z Kyjeva. Studentům k jejich výběru říkala, že ona chce, aby jí texty především neříkaly, co si má myslet, ale aby jí to spíš ukázaly na nějakém příběhu.
Čtěte také
Petr zase vysvětloval, že v textech je důležitá odvaha a já oceňovala, když měly texty pointu. Bylo to pracovní setkání dvou generací, kreativní mezigenerační výměna, v níž jsem si uvědomila, že touha mladých dospělých je číst si něco, s čím se můžu ztotožnit. A s tím jsme se my dospělí moc neztotožňovali.
Úplně jiné literární klání se schválně polarizačním zadáním o dnešní generaci tzv. „sněhových vloček” byla esejistická soutěž Knihovny Václava Havla. Nebyla to veselá četba – nářky na „gravitační sílu nekonečného scrollu”, ale taky hrdost na lepší komunikační schopnosti a odvahu jít k terapeutovi.
Čtěte také
Čtu a taky si dělám výpisky a uvědomuju si, jak moc jsou mladí autoři dobří. A každý rok je jich víc a víc. Letos jich bylo tolik, že se v esejistické soutěži musel přidat další porotce. Pro mě to byla velká úleva, číst si tak chytré, vtipné a dobře vyargumentované eseje od lidí, kteří za chvíli půjdou k volbám a převezmou otěže.
Najednou nemám o budoucnost takový strach. O naší současnosti umí generace Z, tzv. „Zetka”, psát skvěle, mnohem líp, než jsme to uměli v jejich věku my. A na tom jsme se jednoznačně shodli – všichni porotci ve všech soutěžích.
Nejposlouchanější
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Alexandr Grin: Krysař. Magický příběh z pera solitéra ruské novoromantické literatury
-
Martin Ryšavý: Tundra a smrt. Dobrodružná výprava k neprobádaným končinám lidské existence
-
Miloš Doležal: Jako bychom dnes zemřít měli. Život a smrt Josefa Toufara, kněze umučeného StB
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.


