Magdalena Platzová: Felice a sloupy stvoření
Popisy útvarů a dějů zachycovaných novou generací kosmických teleskopů, jako je Hubbleův nebo nejnovější James Webbův, vyžadují skutečnou vynalézavost na poli jazyka: Masivní hnědí trpaslíci plující vesmírem. Hvězdné porodnice v mlhovině Tarantule. Mladá hvězdokupa osvětlující provazce prachu. Výtrysky, které září.
Dvojice protilehlých polárních výtrysků hmoty. Sloupy stvoření, jež v plynu a prachu skrývají formování nových hvězd.
Čtěte také
Možná, že kosmické agentury jako je NASA a ESA zaměstnávají básníky, jazykotepce, aby pojmenovávali dosud nepojmenované.
Mezi trpaslíky, výtrysky a hvězdokupy jsem se nevydala náhodou, nechala jsem se vést jistou spojitostí nebo konstelací, kterou, nejsouc básnířkou, musím vyjádřit oklikou.
V červnu roku 2010 jsem bydlela v New Yorku a navštívila jsem zajímavou akci, o níž jsem pak napsala svůj pravidelný sloupek do Respektu. Jmenoval se Vesmírné stroje času a odkaz na něj lze najít na internetu. Ta akce se odehrávala v rámci Světového festivalu vědy a byla věnovaná pozorování hvězdné oblohy a zvláště novému James Webbovu teleskopu, jehož maketa v životní velikosti byla vystavena v newyorském Battery Parku. Skutečný teleskop byl teprve ve vývinu a jeho vyslání na pozorovací pozici vzdálenou půldruhého milionu kilometrů od Země bylo naplánováno na rok 2014.
Čtěte také
Dopadlo to trochu jinak, dokonce se nabízí srovnání s dnes už legendární, věčně se prodlužující a prodražující stavbou nové linky newyorského metra, jež spadá do stejné doby. Teleskopu šlo navíc o krk, rok po slavnosti v Battery Parku hrozilo, že celý projekt půjde k ledu. Nakonec byl ale přece dokončen a vyslán do vesmíru o Vánocích roku 2021.
V zimě roku 2010 jsem poprvé kontaktovala Henryho Marrasse, syna Felice Bauerové. Propojil nás jeho vnuk Joel, kterého jsem vypátrala na internetu. Mladý astrofyzik, který se už tehdy specializoval na utváření nových hvězd a pobýval na univerzitě v Austinu.
Návštěvu u Henryho, z níž o mnoho let později vyrostl román Život po Kafkovi, jsem uskutečnila brzy na jaře roku 2011, což vím přesně, protože jsem sebou v nosítku měla svojí několikaměsíční dceru.
Čtěte také
V roce 2018, už ne v New Yorku, ale v Lyonu, jsem si s Joelem po dlouhé době opět psala. Žádala jsem ho a jeho matku Leu o svolení psát o babičce Felici. To už nebyl v Austinu, ale pracoval v NASA, v oddělení pro styk s veřejností.
Na konci června roku 2024 jsem si byla na poště vyzvednout krabici autorských výtisků Života po Kafkovi v angličtině. Trochu v euforii jsem potom napsala mimo jiné i Joelovi. Ozval se hned, je živ a zdráv a na knihu se těší. Už nepracuje v NASA, ale v instituci, která se jmenuje Space telescope Science Institute a nachází se v Baltimoru. Jako specialista na tvoření nových hvězd tam má na starosti James Webbův teleskop. A musí se pochlubit, právě před několika dny se mu podařil průlomový objev.
Čtěte také
Jde o pozorování protohvězdných výtrysků. Na serveru Tvůj vesmír jsem o té události našla zmínku v češtině. Napsala ho Nikole Svobodová. Cituji: „Kosmický teleskop Jamese Webba pořídil oslnivý snímek mlhoviny Serpens a jejích protohvězdných výtrysků, které vznikají, když se proudy plynu vycházející z nově zrozených hvězd srážejí vysokou rychlostí s okolním plynem a prachem.” Nikole dokonce cituje Joela Greena, hlavního autora objevu. Pravnuka Felice Bauerové. A tak Felice, podobna kosmickému sloupu stvoření, pokračuje do přítomnosti a dál.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
