Krásná Imperia, Pomsta popraveného a další povídky francouzského klasika Honoré de Balzaca

Mistrovství Balzacova díla se zakládá na důvěrné znalosti prostředí a postav, které popisuje, a vystihuje tak morálku a fungování tehdejší francouzské společnosti. Jeho nejznámějším cyklem je Lidská komedie s ústřední trilogií románů Otec Goriot, Ztracené iluze a Lesk a bída kurtizán. Upřímnost a otevřenost se ale autorovi ne vždy vyplatila – církev mnohokrát zařadila Balzacova díla na Index zakázaných knih pro jejich nemravnost.

Krásná Imperia

Kněz, biskup a kardinál se shodou okolností v týž den sejdou u krásné kurtizány. Jak to s tak zbožnou společností v přítomnosti bezbožné ženy může dopadnout? Než se však dostaneme až do tohoto bodu příběhu, poznáme blíže mladého a nezkušeného kněze Filipa, který se svým pánem přijíždí do Kostnice. Poté, co se zde setká s množstvím kurtizán zatouží, aby i jeho oblažovaly stejně jako ostatní církevní otce.

Honoré de Balzac hravým jazykem plným ironie popisuje pokrytectví některých společenských vrstev, zde náboženských hodnostářů, kteří se na povrch tváří svatě, ovšem jejich nitru vládne touha, za kterou se nebojí utratit nemalé částky.

Pomsta popraveného

Nespravedlivě odsouzený čeledín se vrací jako přízrak, aby ztrestal muže, který prodal jeho život za vlastní slávu. A tak se z muže, který odsoudil za vraždu, stává odsouzenec za vraždu. Rouška temného příběhu je pro zkoumání tématu lidské morálky přímo ideální. Povídka klasika francouzské literatury navíc nabízí silné rozuzlení.

Pradlí z Portillonu

Příběh o lásce, žárlivosti i pomstě, odehrávající se ve francouzském městě Tours. Hlavní postavou je vychytralá pradlena, která se provdá za bohatého barvíře. Je velice krásná a díky tomu má kolem sebe neustále mnoho nápadníků. Patří mezi ně i hrbáč Carandos, který je do ní zamilovaný, ale opakovaně je zesměšňován jejími mazanými triky. Carandos se po několika takových žertech a odmítnutích rozhodne pomstít. Jak ale upozorňuje autor v závěru příběhu, pomsta nemusí vždy dopadnout podle našich představ…

Málokdo už dnes ví, že některé z Balzacových povídek inspirované poetikou středověkého romanopisce Rableaise, byly pokládány za nemravnou četbu. Do této kategorie patří také povídka Pradlí z Portillonu z povídkového souboru Šprýmované povídačky. Dnes už rozhodně mravní pobouření nevyvolá, spíše obdiv k autorovu mistrovství.

Petr Tloušť

Petr Tloušť je nadějný malíř, který se probíjí náročným světem umělců. Stále mu však někdo hází klacky pod nohy. Dle jeho kolegů není totiž dostatečně originální, jeho díla jsou možná krásná, ale jsou to pouze imitace velkých umělců a nic víc. A tak Petr Tloušť dál maluje nová stará plátna, až jednoho dne dostane za úkol namalovat měšťanskou rodinku, která miluje umění a shodou okolností má neprovdanou dceru.

Honoré de Balzac se ve svých dílech často věnoval morálce a fungování společnosti své doby, a tak je tomu i v této povídce. Na paškál si tentokrát bere vyšší společnost, která miluje umění a domnívá se, jak moc mu rozumí, proto se za něj nebojí utratit mnoho peněz. Avšak ne vždy jsou tato díla originály. Kdo to však pozná? Jejich kupci jistě ne.

Beznadějnost lásky

Kam až může láska a touha člověka zavést? A čeho je se schopen ve jménu těchto emocí dopustit? O tom vypráví příběh italského sochaře Angela Cappara, který je velmi mladý a také neobyčejně nadaný. Přitahuje pozornost všech kolem sebe, hlavně žen. Ač se zdá, že je na tom dobře, o blahobytném životě si může nechat zdát. Trpí totiž těžkou nemocí – chudobou. A on přitom touží po jediném – ženě, která ho bude milovat víc než svůj život.