Spisovatel, který si vždy kladl obtížné úkoly. Připomínáme dvousté výročí narození Gustava Flauberta

6. prosinec 2021

Za jednoho z otců moderního románu lze bezpochyby považovat francouzského spisovatele Gustava Flauberta. Nesmlouvavý perfekcionista a brilantní stylista trávil u psacího stolu řadu hodin každý den. Pečlivé přípravné studium i samotné psaní často zabralo celé roky. Guy de Maupassant o něm mimo jiné napsal: „Polovinu svého života strávil rozjímáním o Bouvardovi a Pécuchetovi a posledních deset let věnoval psaní tohoto díla.“ 

Logo

Dnešnímu čtenáři jsou známy hlavně dva Flaubertovy romány – Paní Bovaryová a Citová výchova. Jejich hlavní protagonisté Ema Bovaryová a Frédéric Moreau toho mají společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. A mnoho společného mají i s lidmi 21. století. Žijete-li svůj život s velkým Ž na sociálních sítích, možná zjistíte, že vášnivé čtenářce Emě Bovaryové, protéká opravdový život mezi prsty podobně jako vám.

 „Musíte být blázen, abyste se do takové knihy pustil.“ 

Tato slova použil Flaubert v souvislosti s románem Bouvard a Pécuchet, ale mohla by platit pro jakýkoli jeho román. Světem stvořeným ex nihilo je i Flabuertova Salambo – příběh velké vášně z prostředí starověkého Kartága. Nejen za ním stojí stovky přečtených svazků, z nichž si Flaubert pořizoval rozsáhlé výpisky, než přistoupil k samotnému psaní.

Čtěte také

Krom pečlivých rešerší zápasil Flaubert i se svým perfekcionismem v oblasti stylistiky. Hledal věty stručné, přesné a barvité, které by dokázaly obsáhnout celý příběh. Přesto je jeho korespondence plná povzdechů nad úmorností spisovatelské práce a nemožností dát dohromady řádek, který by vzápětí nebylo třeba škrtnout.

Jsou-li jeho dva písaři Bouvard a Pécuchet moderní Sisyfové, kteří se snaží vylézt na horu vědy, je možné brát Flauberta za Sisyfa spisovatelského řemesla. Na rozdíl od toho z antických bájí však může dnes Flaubert pomyslně usednout na horu tvořenou jeho stále aktuálním dílem.

autor: Petr Šmíd
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.