Ironický, jízlivý i tragikomický. Připomínáme 90. výročí narození Thomase Bernharda
Thomas Bernhard, jeden z nejvýznamnějších poválečných německy píšících autorů, utvářel podobu moderního dramatu druhé poloviny dvacátého století. V únoru si v Mozaice připomínáme 90. výročí jeho narození i třídílným seriálem, kterým provází teatroložka a překladatelka Zuzana Augustová.
Ironické, jízlivé, zábavné, provokativní, tragikomické i vážné… takové je dramatické dílo jednoho z nejvýznamnějších německy píšících poválečných autorů Thomase Bernharda. Rakouský dramatik a prozaik Thomas Bernhard se narodil 9. února roku 1931 v holandském Heerlenu, ale již v raném dětství se jeho matka společně s ním vrátila do Rakouska.
Čtěte také
Nejbližším člověkem Thomase Bernharda v době jeho dospívání byl jeho dědeček. Jak píše Zuzana Augustová ve své knize nazvané Thomas Bernhard a vydané v roce 2003 v Brně nakladatelstvím Větrné mlýny, Bernhard podle vlastních slov chodil ve svém útlém věku k dědečkovi do první životní a filozofické školy.
V roce 1963 vyšel Bernhradovi první román Mráz a v roce 1967 napal svou první celovečerní hru Slavnost pro Borise.
Jak se proměňovala Bernhardova dramatika v čase, jaké skandály jsou spojovány s jeho jménem a kdy se poprvé objevují jeho hry v českých divadlech? Poslechněte si seriál Mozaiky.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
George Farquhar: Galantní lest. Hvězdně obsazená komedie o dvou zchudlých londýnských kavalírech
-
Alain-Fournier: Kouzelné dobrodružství. Obraz citového života mladých na přelomu 19. a 20. století
-
Abel Posse: Psi z ráje. Objevil Kolumbus ztracený ráj?
-
Helena Benešová: Šerloček. Když se z dětské hry na detektiva stane tragická záležitost
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
