Heda Gablerová jako hrdinka filmové adaptace Ibsenovy hry, jeviště Činoherního klubu jako natáčecí plac
Manželský život i společenské konvence ji svazují. Jediným možným velkým gestem hrdého, svobodného ducha se ukáže být sebevražda. Henrik Ibsen napsal drama Heda Gablerová roku 1890. Před necelým rokem a půl měla v londýnském Rose Theatre světovou premiéru parafráze britské autorky Niny Segal. Místo do obývacího pokoje umísťuje hrdinku na natáčecí plac. A tím se v inscenaci Jiřího Havelky Heda Gablerová - naostro stane dnes poprvé scéna pražského Činoherního klubu.
„Zdálo se mi, že to je strašně dobrý text, který zachovává původní předlohu Henrika Ibsena a dostává ji do souvislostí, které jsou aktuální. Není to násilná aktualizace, že to někam přenáším, ale že to, co je v té hře pořád živé, nechám prorůst celou hrou. A ten ohýnek, co bych u Ibsena viděl jako maličko už jen doutnající, je tady najednou obrovský plamen,“ říká Jiří Havelka, který ve své první režii v Činoherním klubu obsadil do hlavní role Martu Dancingerovou. Herečka hrající herečku (hrající Hedu Gablerovou) vidí jasné paralely mezi oběma hrdinkami: „Obě utíkají, obě před něčím jiným, ale potkávají se na tom, že utíkají před muži.“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Viktorín Šulc: Etuda z odvrácené strany. Alois Švehlík a Vladimír Dlouhý na stopě brutálnímu vrahovi
-
David Drábek: Ptakopysk. Příběh bratrů Pospíšilových, šampionů v kolové
-
Hlasy a Oko. Dvě premiéry povídek kanadské nobelistky Alice Munroové
-
Jaromír Jindra: Valdštejnova zpověď. Ohlédnutí za velkolepým životem nejvlivnějšího vojevůdce
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka